gRis píše:Dovolim si nesouhlasit, ucinnost skladovani energie v precerpavacich elektrarnach je pomerne vysoka, navic v kombinaci s dostatecnym mnozstvim vetrnych a vodnich elektraren je mozne zaridit to tak, aby nakonec nebyly klasicke elektrarny vubec potreba. Samozrejme je ucinnost mensi nez pri primarnim odberu ale pri prebytcich ji muzeme nejlepe skladovat a kdyz pak nekdy nebude foukat, jednoduchym zpusobem si vezmeme slusne mnozstvi prebytecne energie zpatky - tu v soucasne dobe prodavame pod cenou do zahranici.
Idealni zemi pro zcela ekologicky provoz je treba takove Bulharsko - maji hory s jezery, kde muzou precerpavat, fouka na nich a dokonce muzou postavit i prilivove elektrarny.
Na celém tvém povídání se dá souhlasit jen s první větou. Přečerpávačky jsou investičně drahé, leč efektivní, protože se používají pro výrobu špičkové energie (energie ve špičkách spotřeby), zatímco jaderné elektrárny nejdou výkonově regulovat skoro vůbec a uhelné jen částečně. Na vodní elektrárnu musíš mít spád řeky, čehož využívají v první řadě Rakušani a Norové. Větrné elektrárny jsou dobré hlavně k moři, teď je staví hodně Němci v bývalé NDR, ale ekologičtí Rakušané skoro vůbec ne. Ona je totiž tahle energie výrazně dražší než klasické zdroje.
Co se týče Bulharska: co slovo, to kravina.
a) aby mohli přečerpávat, musí nejdřív vyrobit. I když mají jadernou v Kozloduji.
b) Byls někdy v Bulharsku? Kolik tam dělá příliv? Půlmetr? Metr? V Biskajském zálivu, to je pobřeží Atlantiku ve Francii a Španělsku, tam je příliv 7 - 11 m.
Mimochodem, nejzajímavější netradiční projekt je prokopání pobřežního horstva v Libyi a pouštění mořské vody do prolákliny ve vnitrozemí. Vyráběla by se energie a navíc by to jezero, i když slané, podstatně změnilo podnebí v oblasti.