Na co se uz přišlo?
Moderátoři: zdespi, Moderátoři
Na co se uz přišlo?
Dobrý den, jsem tu nový a kromě toho že si tu každý počítá body a stěžuje že mu něco nevychází se nikdo o nic jineho nezajímá. Já před tím než bych začal počítat se rád zeptal na co uz se tímto počítáním přišlo? Nikde to nemůžu najít! Existují mimozemštani? jak je to s klimatem a tak dale dekuji za odpoved.
- FordPrefect
- BOINC Guru

- Příspěvky: 1266
- Registrován: stř pro 15, 2004 12:02 pm
- Bydliště: Zlate Mesto
- Kontaktovat uživatele:
Re: Na co se uz přišlo?
Ruzne projekty pristupuji ke svym darcum vypocetniho vykonu ruzne. Nektere informuji o prubehu projektu dobre, nektere uz mene, a nektere vubec. U tech, ktere informuji malo, casto dochazi k tomu, ze lidi to nastve, a jdou k jinemu projektu.
Pokud se ptas na seti, tak zatim bylo nalezeno pomerne velke mnozstvi takzvanych kandidatnich signalu, tedy tech, ktere vypadaji zajimave. Ty se pak tusim jednou za rok overuji tak, ze tym seti primo prijede do areciba a tam sleduji tyto zajimava mista oblohy.
Pokud se ptas na seti, tak zatim bylo nalezeno pomerne velke mnozstvi takzvanych kandidatnich signalu, tedy tech, ktere vypadaji zajimave. Ty se pak tusim jednou za rok overuji tak, ze tym seti primo prijede do areciba a tam sleduji tyto zajimava mista oblohy.
- Duro Kotulic Bunta
- Banánová odměna

- Příspěvky: 702
- Registrován: sob úno 26, 2005 4:25 pm
- Bydliště: Stupava, SK
- Kontaktovat uživatele:
Re: Na co se uz přišlo?
Dobra otazka Peli a je dobre ze ta to zaujima.
Projektov je uz znacne vela, takze je tazke hovorit o kazdom konkretne. Ak by sa dalo co najstrucnejsie:
SETI ako spomenul Ford malo viacero nadejnych signalov, ktore sa dalej preverovali a urcite to tak bude aj v buducnosti. Zatial sa nenasiel ziaden naozajstny signal - zato tento typ projektu je o trpezlivosti (a pre zaujemcov aj o vlastne hodnotenie vedeckeho pristupu projektu, ku ktoremu je mozne mat vyhrady ale ma aj pozitiva). Staci ale jediny signal a je to revolucia. Takze toto je prijekt tipu "vsetko alebo nic".
Podobneho typu (avsak s omnoho konzistnetnejsou a komplexnejsou vedeckou bazou) je aj projekt Einstein - akonahle sa najde jeden signal, bude to revolucia vo fyzike, astronomii a kozmologii (a inych vedach). Projektovy team uz uverejnil studiu kde boli zhrnute vysledky z predchadzajucich faz (teda vlastne studie uz boli dve - prva a finalna). Zatial sa nic nenaslo, ale to sa aj predpokladalo - pretoze citlivost intereferometrov (ktorymi sa data o vlnach ziskavaju) sa neustale zvysuje a doteraz bola len tak-tak na hranici kedy sa mozno nieco da objavit - teraz sa zvysuje, a maximalna bude v roku 2011 - cize mame sa na co tesit.
Dalsou kategoriou projektov co sa tyka pouzitia vysledkov su projekty biologicke/biomedicinske. Tam je pouzitie vysledkv mozne prakticky ihned - ale pozor, je dolezity pristup projektoveho teamu. Existuje napr. projekt Predictor, ktory skuma vlastnosti proteinov (je to dolezite pre vyvoj novych liekov a chapaniu procesu chorob), ale vysledky si nechava pre svoje potreby (prevadzkoval ho sukromny institut). Uplnym opakom je projekt Rosetta, ktory tiez pocita strukturu proteinov (a dokonca vedecky kvalitnejsimi algoritmami) ale vysledky davaju zadarmo k dizpozicii vsetkym vedcom sveta (aj z chudobnych krajin), a to najma prostrednictvom centralnej databazy struktury proteinov ktoru ostatni vedci zadarmo pouzivaju. A teda ziskane vysledky hned sluzia na dalsi vyzkum a vyvoj novych liekov - z tohto pohladu je teda projekt Rosetta projektom s okamiztym pouzitim v realnom zivote. Z tejto kategorie su aj ine projekty, napr. QMC, ktore zdokonaluju prave metody ktore sa pouzivaju pri vypoctoch vlastnosti molekul, a vsetky nove parametre pouzivane pri vypoctoch sa distribuuju ako nove "parameter sets", ktore cim su lepsie, tak tym lepsie budu aj vysledky vypoctov ktore sa s nimi spravia. Samozrejme su zadarmo, pretoze su publikovane vo vedeckych casopisoch. Prave napr. QMC teda zlepsuje tieto parametricke sady a tym prispieva k zlepseniu vedeckych projektov ktore ich pouzivaju - cim presnejsi vypocet mas, tym skor objavis napr. novy liek (ci uskutocnis ine biomedicinske objavy).
Dalsim projektom ktory ma vysledky uz teraz napriek tomu ze je dokonca len v beta faze (cize pociatocnej faze) je Orbit@home - simuluje vyhladavacie strategie asteroidov ktore krizuju drahu zeme (a mozu hrozit zrazkou) a prave predvcerom bola uverejnena prezentacia z vedeckej konferencie kde boli odprednasane prve vysledky projektu, kde sa ukazuje ze jedna zo strategii je velmi vyhodna a o par mesiacov sa pouzije na realne asteroidy (ale pozor, ak by si sa chcel zapojit do tohto projektu, upozornuje, ze je stale v beta faze, a dalsia praca bude az niekedy v polke augusta).
Projektov je uz mnoho desiatok, takze som nacrtol len niektore, ktore su v centre mojho zaujmu a ktore uz produkuju naozaj uzitocne vystupy - mozno ini sa vyjadria k inym projektom.
Inak, odkazy na vedecke publikacie, ktore vznikli vdaka Boincu sa zvacsa sustreduju aj napr. na tejto stranke.
Projektov je uz znacne vela, takze je tazke hovorit o kazdom konkretne. Ak by sa dalo co najstrucnejsie:
SETI ako spomenul Ford malo viacero nadejnych signalov, ktore sa dalej preverovali a urcite to tak bude aj v buducnosti. Zatial sa nenasiel ziaden naozajstny signal - zato tento typ projektu je o trpezlivosti (a pre zaujemcov aj o vlastne hodnotenie vedeckeho pristupu projektu, ku ktoremu je mozne mat vyhrady ale ma aj pozitiva). Staci ale jediny signal a je to revolucia. Takze toto je prijekt tipu "vsetko alebo nic".
Podobneho typu (avsak s omnoho konzistnetnejsou a komplexnejsou vedeckou bazou) je aj projekt Einstein - akonahle sa najde jeden signal, bude to revolucia vo fyzike, astronomii a kozmologii (a inych vedach). Projektovy team uz uverejnil studiu kde boli zhrnute vysledky z predchadzajucich faz (teda vlastne studie uz boli dve - prva a finalna). Zatial sa nic nenaslo, ale to sa aj predpokladalo - pretoze citlivost intereferometrov (ktorymi sa data o vlnach ziskavaju) sa neustale zvysuje a doteraz bola len tak-tak na hranici kedy sa mozno nieco da objavit - teraz sa zvysuje, a maximalna bude v roku 2011 - cize mame sa na co tesit.
Dalsou kategoriou projektov co sa tyka pouzitia vysledkov su projekty biologicke/biomedicinske. Tam je pouzitie vysledkv mozne prakticky ihned - ale pozor, je dolezity pristup projektoveho teamu. Existuje napr. projekt Predictor, ktory skuma vlastnosti proteinov (je to dolezite pre vyvoj novych liekov a chapaniu procesu chorob), ale vysledky si nechava pre svoje potreby (prevadzkoval ho sukromny institut). Uplnym opakom je projekt Rosetta, ktory tiez pocita strukturu proteinov (a dokonca vedecky kvalitnejsimi algoritmami) ale vysledky davaju zadarmo k dizpozicii vsetkym vedcom sveta (aj z chudobnych krajin), a to najma prostrednictvom centralnej databazy struktury proteinov ktoru ostatni vedci zadarmo pouzivaju. A teda ziskane vysledky hned sluzia na dalsi vyzkum a vyvoj novych liekov - z tohto pohladu je teda projekt Rosetta projektom s okamiztym pouzitim v realnom zivote. Z tejto kategorie su aj ine projekty, napr. QMC, ktore zdokonaluju prave metody ktore sa pouzivaju pri vypoctoch vlastnosti molekul, a vsetky nove parametre pouzivane pri vypoctoch sa distribuuju ako nove "parameter sets", ktore cim su lepsie, tak tym lepsie budu aj vysledky vypoctov ktore sa s nimi spravia. Samozrejme su zadarmo, pretoze su publikovane vo vedeckych casopisoch. Prave napr. QMC teda zlepsuje tieto parametricke sady a tym prispieva k zlepseniu vedeckych projektov ktore ich pouzivaju - cim presnejsi vypocet mas, tym skor objavis napr. novy liek (ci uskutocnis ine biomedicinske objavy).
Dalsim projektom ktory ma vysledky uz teraz napriek tomu ze je dokonca len v beta faze (cize pociatocnej faze) je Orbit@home - simuluje vyhladavacie strategie asteroidov ktore krizuju drahu zeme (a mozu hrozit zrazkou) a prave predvcerom bola uverejnena prezentacia z vedeckej konferencie kde boli odprednasane prve vysledky projektu, kde sa ukazuje ze jedna zo strategii je velmi vyhodna a o par mesiacov sa pouzije na realne asteroidy (ale pozor, ak by si sa chcel zapojit do tohto projektu, upozornuje, ze je stale v beta faze, a dalsia praca bude az niekedy v polke augusta).
Projektov je uz mnoho desiatok, takze som nacrtol len niektore, ktore su v centre mojho zaujmu a ktore uz produkuju naozaj uzitocne vystupy - mozno ini sa vyjadria k inym projektom.
Inak, odkazy na vedecke publikacie, ktore vznikli vdaka Boincu sa zvacsa sustreduju aj napr. na tejto stranke.
Podpis
Is it by logic that we prove, but by intuition that we discover. [J. H. Poincaré, mathematician (1854-1912)]
Is it by logic that we prove, but by intuition that we discover. [J. H. Poincaré, mathematician (1854-1912)]
Re: Na co se uz přišlo?
Díky moc za vyčerpávající komentář. Právě počítám setiathome. Výsledek budu mít jooo az za 16 hodin tak to potom jo. Jakto že počítám hned 2 příklady najednou?
- Duro Kotulic Bunta
- Banánová odměna

- Příspěvky: 702
- Registrován: sob úno 26, 2005 4:25 pm
- Bydliště: Stupava, SK
- Kontaktovat uživatele:
Re: Na co se uz přišlo?
Pretoze s najvacsou pravdepodobnostou mas dvojjadrovy procesor alebo ak mas nieco starsie tak potom hyperthreading. Kazde jadro rata jednu pracovnu jednotku, ak sa budes zucastnovat viac projektov tak mozu byt aj z roznych projektov.Peli.ml. píše:Jakto že počítám hned 2 příklady najednou?
Podpis
Is it by logic that we prove, but by intuition that we discover. [J. H. Poincaré, mathematician (1854-1912)]
Is it by logic that we prove, but by intuition that we discover. [J. H. Poincaré, mathematician (1854-1912)]