Predpovidani klimatu a slunecni aktivita

[Honza]

Honzo, pripajam sa k Forestovej vdake, to je ozaj uzitocny clanok. A je ozaj zaujimave, ako vela ludi sa zapoji do projektu aj bez nejakeho info o nom. Myslim, ze v tomto pripade je to asi preto, ze kazdy si nejako intuitivne mysli ze vie co pocita - ze ako to bude na Zemi vyzerat za par desat az s to rokov. No a v podstate nie su az tak daleko od pravdy, i ked tak jednoduche to urcite nie je a clovek prichadza o pozitok z poznania..
Ja by som mal mozno par otazok ci nametov do diskusie. Uprimne, nie som do tohto projektu zapojeny a ani neplanujem, to vsak neznamena ze ma nezaujima. To vsak teraz nie je tak dolezite, takze k tym otazkam - neviete ci sa do tych modelov zaratava (okrem mnozstva inych parametrov) aj premenliva cinnost Slnka? Myslim teda napr. preukazany jedenastrocny cyklus, jeho vplyv musi byt markantny, ale potom su aj dlhsie. Existuju vcelku zaujimave vyskumy monitorujuce slnecnu aktivitu v minulosti, najrozsiahlejsie idu cca par tisic rokov naspat. (tam su samozrejme velke neistoty podobne ako s klimou). Slnecna cinnost musi mat urcite velmi vyrazny vplyv na atmosferu a klimu (minimalne co viem tak hrubka/vyska atmosfery narasta ak sa slnecna cinnost zvysuje). Druha otazka sa tyka doby - ake obdobie sa predpoklada ratat? Par desatroci ci aj viac - storocia ci tisicrocia? V tom pripade by totiz bolo treba brat do uvahy urcite aj dalsie parametre, napr. ma napadaju hned tri - zmena excentricity zemskej drahy okolo slnka (meni sa od kruhovej az po mierne excentricku), dalej precesia (to je ten rotujuci detsky "vlcik" - zemska os v priestore vykonava dlhodoby rotacny pohyb, jedna otocka trva nejako okolo 23 700 rokov, vola sa to tusim platonsky rok). A tretia vec sa vola nutacia - to je zas zmena sklonu rotacnej osi Zeme voci rovine obiehania okolo slnka. Teraz je to 23.5 stupna, ale meni sa to nejako plus minus okolo dvoch stupnov (nepamatam presne). Perioda je radovo desatitisice rokov (tusim okolo 40.000 rokov, ale musel by som hladat teraz na webe presnejsiu hodnotu), cize uz aj par tisic rokov musi byt ovlyvnenych tymto procesom. Chysta sa (ci nebodaj uz sa rata) s niecim podobnym uvazovat aj v CPDN?

Svuj puvodni prispevek jsem zeditoval a je tam odkaz na puvodni clanek (tedy ne jen na tu druhou cast).
Vliv Slunce jiste nejaky vliv ma. Jedenactirocni cycklus je podle mne z dlouhodobeho hlediska nevyznamny - protoze se da zpumerovat. Delsi cykly take jsou, ale nevim jaka je jejich variability (tj. nakolik kolisa slunecni intenzita na zemsky povrch). V tomto modelu (tedy Hadley SM3) je pokud vim hodnota nastavena konstantne na tech 1345W/m2 ci kolik to vlastne je. Na podobu klimatu ma vice vliv slozeni atmosfery (ktere se hodne v posledni dobe meni) nez relativne stala intenzita a podoba zareni Slunce; mam na mysli radove stovky let.

Ohledne druhe otazky - odpoved je v clanku - viz Experiment 0,1,2,3
Jinak ano, klimaticke modely se pocitaji na stovky i tisice let.

Mala odbocka, ale k veci. Napriklad na konferenci v Britskem Exteru, kde sidli UK MetOffice, je prave konference o klimatu. Klimaticke modely jsou ruzneho druhu. Obecne klimaticke modely doprovazi nekterr 'specializovane', ktere se snazi co nejverneji popsat nejaky fenomem, napr. tani ledovce, zmenu Golfskeho proudu (viz CPDN THC experiment), jsou zamereny na tvorbu mraku (to je nejvetsi dil nejistoty v modelech) atp. Ty pak mohou zpetne slouzit jako zpresnene vstupni parametry do obecnych modelu. Tani Gronskeho ledovce bylo delano na modelu, ktery predikoval ruzne scenare tusim na 3.000 let dopredu. Mimochodem jeden z vysledku je, ze roztani Gronskeho ledovce v takto dlouhe perspektive je docela pravdepodobne a temer jiste nevratne (tj. obnovi ho az dalsi doba ledova, interpretuji).
Klimaticke modely obecne moc na astronomicke jevy neberou tolik ohled, resp. berou je jako konstatni. Vlivy, ktere uvadis, jsou podle mne relevantni v radech tisicu a desetitisicu let a ty nema smysl pocitat: je to strojove neskutecne narocne, casove nerealne a navic temer nepredpoveditelne (kdo vi, jaky bude povrch Zeme za 1.000 nebo 10.000 let). Technicky v te dobe budeme na zmeny pripraveni, nase poznani i vypocetni vykon bude na uplne jine urovni nebo tady proste vubec nebudeme; tj. je to neeftivni.

Samozrejmne ty modely maji daleko k dokonalosti a jako kazdy model jsou pouze zjednodusenim reality. Krome promnelivosti CO2 bude na CPDN model s cyklem siry (ano, i prirozena mira siry ze sopek muze mit velky vliv) atp. Nezohledneny je napriklad vliv metanu (vedlejsi produkt pestovani ryze a dobytka). Taky tam neni dynamicka vegetace - tj. rust vegetace je ovlivnovan pomerem CO2 v atmosfere, strazkovosti, teplotou a dalsimi vlivy vcetne kaceni lesu (1/2 Amazonie je uz pryc).

Zatim jsem presvedcen o tom, ze napr. spalovani uhli (az zase ti Cinane) zasadneji ovlivnuje propustnost mraku, albedo zemskeho povrchu (hlavne pri tmavnuti puvodne bileho snehu, predevsim v oblastech permaforstu, tj. trvale zmerle pudy), slozeni ozonu ve vrchnimch vrstvach atmosfery, aerosoly v atmosfere a dalsi vlivy.
Jake jsou ty hodnoty variability slunecniho svitu? Mozna jsou relevantnejsi, ze si myslim.

btw, tohle berte taky jako ukazku toho, o cem bychom mohli diskutovat v nove vytvorenem Diskuse k projektum

[Honza]

Myslím že jedna z dalších dùležitých vìcí, které Výpoèty a jejich charakter mùže ovlivnit je i vliv èlovìka na Klima

To je v podstate jedna z uplne nejzakladnejsich otazek celeho vyzkumu kolem klimatu - a neni uspokojive odpovezena. Nekteri (napr. Bush a jeho spolecnici z ropneho prumyslu ci radobyvedatori, kteri jsou dotovani firmama jako Exxon atp.) si mysli, ze clovek jsou cinnosti nema vliv na klima a jednim dechem dodavaji "jen at to neposkodi bussiness". Jiny zase ve vsem vidi ruku cloveka a uz ted si mysli, ze je pozde. Umysleno jsem to podal takto, protoze v medialnim diskuzu oddelit politicke a ekonomicke od vedeckeho neni pro laika snadne.

Problem taky je s velkym zpozdenim, se kterym se nektre jevy projevuji - viz ozonova dire (resp. ubytek ozonove vrstvy). Radove stejne zpozdeni ma i koncentrace CO2, tj. zhruba 30 let. Navic CO2 ma ruzne dlouhou zivotnost, radove taky desitky let, jestli si dobre pamatuji.

Kdo mùže vìdìt co èlovìk vymyslí za pøístroje a èím zase bude zamoøovat.
Další co mì napadá mùže býs seismická aktivita, která mùže narušit zemskou desku, tím napøíklad zmìnit proudìní vzduchu, nebo podmoøských proudìní a výpoèty budou k nièemu.

Sezmicka aktivta jako pohyb desek (napr. posledni az uz prirodni, nebo umele vyvolana tsumani - je tam dost nejasnosti, ktere spise odkazuji k jejimu umelemu vyvolani, coz neni technicky vubec slozite) maji kratkodobi dopad. Vybuch sopky a vyplyvnuti velkeho mnozstvi siry, popele atp. ma dopad tak rok; samozrejmne nejaka vyjimecna udalost se taky muze stat.
Na proudeni podmorskych produ - napr. Golfsky proud, ackoli neni zvlaste rychli, prenasi od rovniku na severni polokouli a zde vypousti zhruba 10 na 15tou W. Zmeny jeho proudeni jsou mnohem pravdepodobnejsi roztavanim ledovcu (predpovida se 0-50% utlum).
Vliv cloveka se samosebou da ovlivnit napriklad tim, ze ceho budeme vyrabet energii pro vlastni potrebu - a to nerikam, ze jaderna je spatna a slunecni dobra, protoze tak jednoduche to neni.

Myslím ale že Clima prostì poèítá obecnou teoretickou rovinu, co by bylo, kdyby vše pokraèovalo jak doposud. Sice to je nepravdìpodobné, ale nìjaké statistické výsledky to hodí.

Ano i ne. Predpovedi jsou podle ruznych typu scenaru, zjednodusene: zpusob vyroby energie, mira industrializace (nezapomenme, ze 1/3 svetove populace se snazi jit 'zapadni' cestou a to bude vyzadovat obrovske naroky na energii, ktere predci EU i USA dohromady), vyvoj svetove populace.
Ano, vysledky maji statistickou povahu, tj. rozsah + pravdepodobnost. Ale napriklad temer zadne modely nepocitaji s tim, ze by se hladina mori nezvedala ci globalni teplota nezvysovala a uz vubec ne to, ze by koncentrace CO2 a dalsich aditiv do atmosfery lidmi v brzke dobe klesali.

[zod]

Ja ybch sopecnou cinnost vubec nepodcenoval.

Jedním z poměrně dobře sledovaných velkých sopečných výbuchů v nedávné době je aktivita indonéského vulkánu Tambora 10. a 11. dubna 1815. Ukazuje se, že se teplota naší planety tehdy snížila o 1až 1,5 stupně Celsia. Dosud se odhadovalo, že sopka Tambora vyvrhla tedy popel a kameny v celkovém objemu 175 – 200 krychlových kilometrů. Nyní se aktivita této sopky srovnala s výbuchem sopky Pinatubo na Filipínách v roce 1991, která také značně ovlivnila celý svět. A objem vyvržený sopkou Tambora musel být snížen. Během 24 hodin se tehdy dostalo do atmosféry „jen“ 107 – 113 krychlových kilometrů sopečného materiálu. Tedy k citelnému zamoření ovzduší Země je potřeba méně sopečného materiálu než se dosud soudilo.

Prevzato ze serveru http://www.veda.cz
BTW jubilejni 2500. prispevek

[Duro Kotulic Bunta]

Honzo,

k vplyvu slnecnej aktivity na klimu - ja nie som zdaleka odbornik na meteorologiou a klimatologiu, ale intuicia mi hovori, ze sa toto nesmie zanedbavat ani z hladiska storoci. Okrem jedenastrocneho slnecneho cyklu (ktory sa naozaj moze spriemerovat a z hladiska dlhsieho obdobia zanedbat) totiz ako som spomenul existuju aj dalsie cykly, dlhsie (a preto aj menej zdokumentovane samozrejme). Konkretne jeden vcelku dobre zdokumentovany sa vola Gleissbergov cyklus, a ma dlzku cca 70 az 90 rokov (kedze statistika je nizka, presna hodnota nie je celkom znama, ale tento cyklus urcite existuje). Zistilo sa to z roznych nezavislych vyskumov, kedze vypatrat slnecnu cinnost daleko do minulosti je problem. Cca od roku 1750 do sucasnosti sa pomerne spolahlivo slnecna cinnost monitorovala pomocou poctu slnecnych skvrn. Popidil som sa troska na internete o suvislostiach tychto astroveci s klimou, a zistil som, ze ked sa vsak porovnali tieto merania s meraniami teploty na severnej pologuli, tak to uspokojivo nesedelo. To co vsak sedelo velmi dobre bola dlzka "11 rocneho" cyklu. Dlzka cyklu totiz tiez kolise, a prave toto kolisanie je ovela lepsia indicia slnecnej cinnosti ako pocet skvrn. Podla odhadov a merani druzic velkost slnecnej "konstanty" kolise zhruba o 0.1 az 1.0 percenta. Este viac vsak kolise v Gleissbergovom cykle (zatial je vsak malo merani na presny odhad). To nie je zanedbatelna variacia dodavky energie do zemskej atmosfery. Spominal som uz, ze existuju vcelku zaujimave metody ako zistit slnecnu aktivitu aj dalej do minulosti ako len do roku 1750. Vymenujem niekolko metod, ktore umoznuju zistit sln. aktivitu priblizne uz od roku 1500. Konkretne sa monitorovala slnecna cinnost pomocou europskych historickych zaznamov o ladovej pokryvke pocas leta v severnom atlantiku (namornici). Podobne existuju davne zaznamy o ladovej pokryvke v Gronsku. Dalej sa vyuzili zaznamy zo "zakazaneho mesta" v cine, kde su popisane rok po roku posledne dni kedy snezilo na jar, a doba kvitnutia ceresnovych kvetov. Dalej sa vyuzili zaznamy o polarnych ziarach v juznejsich oblastiach europy a Ciny (ktore su sposobene zvysenou slnecnou cinnostou). Vsetky tieto nezavisle vyskumy sa porovnavali s teplotnym vyvojom na severnej pologuli od roku 1500, a vsetky ukazuju podozrivu zhodu medzi slnecnou cinnostou a teplotnymi variaciami! Myslim, ze to je pomerne silna indicia na to, aby sa slnecna cinnost nezanedbavala ani z hladiska stoviek rokov. Dokonca este aj vzostup teploty cca od roku 1900 do 1945 koreluje so slnecnou cinnostou / Geissbergovym cyklom. Vplyv Slnka vyzera byt zatial stale dolezitejsi ako vplyv priemyselnej revolucie a cloveka!

Takze tolko som troska pozistoval ked som sa pozrel podrobnejsie na porovanie tychto slnecnych cyklov s vyvojom teploty na pevninskej cvasti severnej pologule... Pekny review tejto problematiky a aj konretne grafy a podrobnejsie info som nasiel napr. aj na adrese
http://www.tmgnow.com/repository/solar/lassen1.html

A este by som jednu kratku poznamku - mne sa prave tato absolutne empiricka povaha tychto vypoctov a vyskumov nie velmi pozdava. Nic nie je fundamentalne, klimatologovia su ako deti odkazane na to, co im rodicia prezradia a co nie. Nevidia podstatu. Toto teraz nemyslim v ziadnom pripade ako nejaku vadu, je to prirodzeny dosledok toho, ze povaha skumaneho javu je strasne narocna (teoria chaosu - aj magnetohydrodynamicke simulacie sa mozu schovat oproti tomuto problemu) a neda sa (a bohvie ci sa niekedy vobec bude dat) popisat neempirickymi vzorcami. Napriek tomu, mna prave toto odradza, a kvoli tomu neratam CPDN. A tento moj posledny survey ma v tom len utvrdil. (mozno sa opakujem, ale tato moja poznamka vobec neznamena ze aj ostatnych by to malo odradit - ak sa niekto do toho nepusti a nebude tomu venovat, tak to nikdy nerozlustime, takze koho to zaujima nech sa samozrejme zapoji!!! Bez prace nie su kolace . Takze tolko z mojej strany zatial ako input do diskusie...

[Duro Kotulic Bunta]

Este kratka poznamka k mojmu predchadzajucemu prispevku - pri vymenovavani tych metod samozrejme sledovanie ladovcov v Gronsku a atlantiku a kvitnutie ceresni v cine atd samozrejme sluzili na zistenie teplotnych variaci za poslednych 500 rokov, a to bolo porovnane so slnecnou aktivitou zistenou so zaznamov o polarnych ziarach. To len na upresnenie, lebo myslim ze som to napisal trochu nejasne a zamotane predtym...

[Honza]

Ja ybch sopecnou cinnost vubec nepodcenoval.

Taky to nechci podcenovat. Mozna proto bude dalsi CPDN klimaticky model obsahovat prave cyklus siry, resp. uz jej obsahuje a je ve fazi alfa-testovani.
Problem akorat je v tom, ze:
- takove fenomeny nelze z dlouhododobeho hlediska predpovedet s rozumnou mirou pravdepodobnosti
- clovek to moc nemuze ovlivnit

[Honza]

@ Duro Kotulic Bunta: diky za poznamky. Mam ted spankovy deficit a tak nechci moc psat, abych uplne neplacal. Ten text urcite nastuduji.

Vim, ze nekteri odpurci moznosti globalnich zmen klimatu zpusobene clovekem agrumentuji prave temito vnejsimi faktory (space weather).

V podstate se na to lze divat skrze definici globalnich zmen klimatu:
(I) jakekoli zmeny klimatu at jiz v dusledku prirozene variability (napr. cycklicke zmeny intenzity dopadajiciho slunecniho zareni) nebo lidske cinnosti
(II) pouze vlivem lidske aktivity, tj. antopogenni vlivy.

Napriklad IPPC (Intergovernmental Panel on Climate Change) pouziva definici (I), jini zase tu druhou.
Problem je samosebou odlisit jedno od druheho a v tom panuji neshody a leckdy vasnive diskuze.

CPDN se vice zabyva tim, co je tak trochu predpoveditelne a/nebo ovlivnitelne nasim chovanim. Myslim, ze je nesporne, ze clovek svou aktivitou slozeni atmosfery i podobu zemskeho povrchu zasadne ovlivnuje. Slunicko nastesti neovlivnujeme.

Variabilita slunecni aktivity sama o sobe neni asi neni takovy problem. Kdyz se k tomu ale pridaji zmeny slozeni atmosfery atp., muze se tato dynamicka rovnovaha snadneji porusit. A to uz problem je.
Vubec nejhorsi mi prijde vymlouvat se pouze na vnejsi vlivy a tak se zbavovat rozpovednosti za soucasny i budouci stav. Nekdy mi to prijde podobne jako vymlouvat se na karmu minulych zivotu...a tim padem odsouvat zodpovednost za soucasne stranou. Ale to uz je zase jina kapitola...

[Honza]

Toz jsem koukal do toho clanku a...zajimave.
Vychazeji jim dost silne korelace, ale stejne mi to neprijde dost vyznamne - viz

Based on this comparison Reid suggested that the solar irradiance may have varied by approximately 0.6 % from 1910 to 1960 in phase with the 70-90 year cycle (the Gleissberg period) of solar activity. He found that the necessary range of variation in the solar constant during the total 130 year period is less than 1%. Satellite measurements over approximately one solar cycle have shown that the irradiance is not constant, but model calculations show that it varies too little (less than 0.1 %) during a solar cycle to be of major importance for climate. However, no measurements yet exist that do exclude the possibility of larger variations in total irradiance over a longer period of time.

Problem s tim mam hnedle nekolikery:
- jedna se o proxy data, ne prima mereni
- variability teploty je dost mala, tj. od -0.6 do 0.4C
- jak vubec merit tak malou variability v tak dlouhem case?
- pocita se pouze [cast] severni polokoule. K takovimto uvaham by se mela pocitat prumerna teplota na celem povrchu Zeme, resp. nejak reprezentativne. Chapu, ze pro to nejsou data...a prave proto s tim mam problem; neni to moc reprezentativni
- cycklicke vlivy mohou vysvetlovat trendy v delce prave tech cyklu napr. ten 11 ci 70-90 lety. Kde se vlastne ted nachazime v ramci techto cyklu? 70 nebo 90 let je dost rozdil, tedy dost nepresne mereni
- tyto cycklicke jevy pro mne moc nevysvetluji ani malou dobu ledovou v 19. stoleti (viz Ladovi obrazky) ani soucasny trend staleho oteplovani.

[Honza]

Abych jenom neplacal domnenky, ktere mne napadaji, koukal jsem dal.

They found that, while the solar cycle still accounts for about half the temperature rise since 1900, it fails to explain a rise of 0.4 degrees Celsius since 1980.

Odkaz BBC


Tady zase solarni aktivitou vysvetluji malou dobu ledovou, ale stejne zmeny klimatu pripisuji vice sklenikovnym plynum vytvorenymi lidskou cinnosti

Greenhouse warming, in which gases created by human activity trap more solar heat in the atmosphere, is expected to increase temperatures on Earth by about 3.6 degrees Fahrenheit over the next 50 to 100 years. By contrast, according to Dr. Willson, solar forcing -- the sun's effect on long-term climate -- might account for between 0.7 and 1.4 degrees of warming over the next 100 years, if sustained at the pace his observations suggest. The globe has already warmed by about one degree since 1880, scientists say.

Proste zmeny slunecni aktivity vysvetluji minule variability, ale soucasny trend moc ne. Spise to vypada tak, ze by se to dalo pouzivat jako dukaz toho, ze se neco deje. Ale jinak mas asi pravdu - s touto slunecni variabilitou by se melo v modelech pocitat.

Existuji i promakanejsi modely variability slunecniho zareni, ktere by snad meli vysvetlovat teploty na zemi. Tohle je vubec zajimavy clanek - rika take, ze mraky (opet opakuji ze nejvetsi neznama a zdroj variability klimatu i predpovedi) dela az 17W/m2 - tedy MNOHEM vice, nez je samotna variability slunecniho zareni od dob zapadni industrializace


Jak se zda, tam minimalne Experiment 3 v ramci CPDNs variabilitou slunecni aktivity pocita

[Duro Kotulic Bunta]

Zode -

velke vybuchy sopiek su naozaj urcite velmi dolezite, ten vybuch Tambory v 19.storoci naozaj ovplyvnil na niekolko rokov klimu na celej Zemi, myslim ze v Europe aj Amerike sa nasledujuce dva roky urodilo dost malo psenice, a nazvali ich tusim nieco ako "roky bez leta". Ale ako poznamenal Honza, vybuchy sopiek sa nedaju predpovedat. Btw, dokonca aj v minulosti sa predpoklada, ze vybuchy sopiek (tisicky rokov ked bola sopecna cinnost ovela vyssia ako ine obdobia) mali za nasledok velke vymierania organizmov na Zemi, rovnako vyznamne ako dopady asteroidov...

Honza -

co sa tyka ovplyvnenia klimy na Zemi, myslim ze je spravna ta zlata stredna cesta - nieco prispieva clovek, nieco prispieva prirodzeny vyvoj zemskej atmosfery. Myslim ze ludia ktori sa vyhovaraju len na prirodu su lobisti pre ropne spolocnosti, ktorym samozrejme nevyhovuje ked sa poukazuje na neekologicku konzumnu cinnost cloveka (spalovanie fosilnych paliv, amazonskych lesov atd). Na druhej strane, nesmieme podliehat predstave, ze clovek je az taky vsemocny pan a mavnutim ruky ci spalovanim paliva to tu "roztoci".
Tie vyskumy korelacie medzi cinnostou slnka a klimou mi pripadaju ako dost zaujimave. Ak ich CPDN nebude brat do uvahy, zostane len (podla mna) pri prilis zjednodusenych modeloch. Dalsi dovod na nespokojnost s projektom (pre mna osobne)... Na druhej strane, uz je tam tolko parametrov ze pridat este tieto dalsie tiez nie celkom dobre zname z toho uz spravi gulas z ktoreho moze vzist takmer uplne hocico.

Btw, Slnko nie je az tak pravidelny, stabilny a dobre znamy zdroj energie ako by si si mozno myslel. Treba si uvedomit, ze je to obrovsky jadrovy reaktor, ktory sa akosi kontroluje len tak sam, tym ze je obrovsky. Fotonom trva milion rokov kym sa dostanu z centra Slnka na jeho povrch a potom uz len osem minut kym pridu na Zem. Slnecna struktura je extremne zlozita a dost neznama. Prenos energie medzi reaktorom v centre a povrchom je dost nejasny. Jedenastrocny a Gleissbergov cyklus su len male ukazky toho, ze tento reaktor na oblohe tu s nami moze riadne zatocit. Napr. cinnost slnka v sucasnosti je asi o tridsat % intenzivnejsia ako pri vzniku Zeme. Viem ze to je dlhodoba zmena, ale aj mensie kratkodobe zmeny su dolezite. Kozmicke pocasie mi pripada ako dost dolezity faktor, kedze Zem je vlastne len malicka gula vo vesmire, taky maly sklenik, ktory je sice do velkej miery autonomny, ale rozhodne nie izolovany system. Ako si povedal - kozmicke pocasie moze dlhodobo (par storoci) posobit na Zem (napriklad o jedno percento zvysenym prisunom energie vdaka zmene vykonu (slnecne cykly), zmene skolnu osi rotacie Zeme a ostatnym veci ktore som spominal) a v priebehu par storoci az tisicroci sa v skleniku "Zem" nieco preklopi, ladovce sa roztopia, znizi sa albedo Zeme, zmeni sa vymyvanie CO2 z atmosfery atd atd a uz to bezi...

Mne sa osobne velmi pacia zmeny klimy, ktore sa tu udiali v minulosti - ci uz kratkej (mala doba ladova cca okolo sedemnasteho storocia), strednodobej (koniec doby ladovej pred cca 10 000 rokmi), alebo dlhodobej - velka doba ladova v ktorej stale zijeme a ktora zacala pred dvoma milionmi rokmi a poslednych 10 000 rokov je to len akesi teple intermezzo - co ked prave konci aj ta velka doba ladova? Ved niekedy musi skoncit, tak preco nie prave teraz... Dalej sa mi paci ze priemerna teplota Zeme bola kedysi ovela vyssia ako dnes, niekedy v druhohorach... Alebo fascinujuca je aj uplne dlhodoba zmena (metanova atmosfera ako je dnes na Saturnovom Titane na zaciatu existencie Zeme). Obsah argonu, kyslika, Co2, metanu a dalsich plynov v atmosfere klesal a stupal ovela ovela viac (aj v poslednych desatmilionoch rokov) ako hrozi teraz. My teraz celime uplne malej zmene, len nejakemu roztopeniu ladovcov a stupnutiu morskej hladiny o mozno par desat metrov. Z pohladu ludi je to priserna katastrofa, ale z pohladu prirody to je len "zavan vetra", malicka variacia dosahujuca len zopar percent toho co tu uz bolo a co tu este urcite mnohokrat bude. ved zgeologickeho hladiska len nedavno bola hladina oceanu o sto metrov nizsia ako dnes (este aj stare archeologicke nalezy su tymto ovplyvnene). Lenze my ludia sme akysi strnuli, akisi viazani na nemenne prostredie, stale by sme len chceli mat veci pekne pod kontrolou, stabilne, nemenne.. To je chyba. Musime si zvyknut, ze zijeme v dynamickom systeme, a byt pripraveny na zmeny. To ze vyhynie desat percent druhov zivocichov pre prirodu takmer NIC nezmanena! Ja viem ze ekologovia nebudu so mnou suhlasit, ale - KTO sposobil vyhynutie 90% zivocichov pred 65 milionmi rokmi? KTO sposobil vyhynutie dokonca 95% zivocichov pre 250 milionmi rokmi? Tak KTO taky velky teraz hrozi vyhubenim par percent zivocichov, je to az taky destrukcny netvor? Nie. Aj keby sme to dokonca sposobili len my ludia, aj my sme sucastou vyvoja prirody. Aj keby sme sposobili jadrovu vojnu a vsetko to tu vyhubili, stale to tu preziju bakterie, zivot nas vzdy prezije, zivot sa neda tak lahko znicit. A ak je to jeho prirodzena cesta - vyvinut sebadestrukcnu inteligentnu formu zivota - tak ani nie je co lutovat. Vesmir je fascinujuci aj bez cloveka. (to nie je nihilizmus - to je obdiv voci prirode a jej stvoreniu...ja cloveka povazujem za rovnako fascinujuci vytvor prirody ako napriklad atom vodika - vsetko je rovnako uzasne a neuveritelne!)

Prepacte za tuto mensiu filozoficku vlozku, ale myslim ze je to dolezite pri zaujati spravneho co najobjektivnejsieho a relativneho pohladu na vec.

Na zaver teda este zhrnutie - predstavme si ze sme mimozemstania s vyspelou technologiou, ktori pridu na Zem po nejakej ekologickej katastrofe za par storoci ci tisicroci. Pozru si svojimi vyspelymi technologiami klimaticku historiu Zeme, a zistia, ze posledne tisicrocie nastala zmena, ktora vyhubila 30% zivocichov. Porovnaju to s minulostou, a povedia si, ze - "oo ano, mame tu pred sebou dynamicku planetu, a nejaky druh zivota posledne obdobie trochu ovplyvnil klimu planety a nastolil novu rovnovahu." Tot vsjo. Raz sposobi velku zmenu asteroid, raz zvysena sopecna cinnost, raz akysi zivocich... vsetko su to vplyvy prirody, takze nebudme prilis citvlivi a antropocentricki...
Koniec koncov - za svoju existenciu vdacime obrovskej ekologickej katastofe pred 65 milionmi rokmi, ktora vymazala z povrchu Zeme dinosaurov a umoznila rozvoj dokonalejsich cicavcov...Ked si spomenul tu karmu - budhisti maju veru v tomto spravny zivotny pristup - budme v sulade so vsetkym, s prirodou, s jej dynamickym vyvojom, nepriputavajme sa k existujucim formam a strukturam. Takze - v prvom rade nebudu kacat lesy a chodit do obchodu aj sto metrov na aute, a v druhom rade ak sa nieco take uz spusti, tak sa usmeju a povedia - mozno zomriem v silnom tajfune sposobenom globalnym oteplovanim, mozno mi zatopi dom, a mozno sa iba prestahujem do vyssie polozenych oblasti krajiny a znizi sa mi zivotna uroven (materialna). Pre kazdy pripad - pohoda a klud...

Zelam vsetkym pekny den a pohlad na svietiace slniecko za oknom..

[Duro Kotulic Bunta]

Honzo -

prave som poslal svoj prispevok ale medzitym si ty uz pridal dalsie, takze aj ked tu mam uz jednu hodinu v noci (casovy posun oproti Cecham mam plus devat hodin) tak mi neda reagovat..

Diky za dalsie info ktore si nasiel (aj grafy)! Vyzera to naozaj zaujimavo. Vyplyva z toho, ze naozaj clovek to tu ovplyvnuje posledne desatrocia viac ako slnecny cyklus. Cize opat bude asi uzitocna zlata stredna cesta - vyzera nepochybne, ze slnecna aktivita ovplyvnuje klimu aj v ramci storoci ci desatroci (starsie obdobie) a antropogenna cinnost to tu ovplyvnuje skor v poslednom obdobi. Ani jedno by sa teda nemalo podcenovat. Aj ta info o experimente 3 je zaujimava, tym hodnota CPDN v mojich ociach vzrasta... No a mozno sa do toho este aj nakoniec zapojim, nech sa aspon par parametrov vyladi na ako tak spravnu hodnitu...I will see..

Ovsem nic sa nemeni na zaveroch mojho predchadzajuceho polofilozofickeho prispevku..

[Honza]

Diky
Slunicko tady dnes opravdu krasne sviti.
A taky posilam pozdravy do zeme vychazejiciho slunce

[Duro Kotulic Bunta]

oops, uz som nejaky nevyspaty - casovy posun mam "len" plus osem hodin...

[Duro Kotulic Bunta]

A diky za pozdrav

Takisto posielam pozdrav celemu CZ timu a drzim palce nech sa vam podari dostat na druhu priecku na svete (tusim v predictore?)! Jeden z nasich veducich predictor SK clenov sa k vam docasne pridal zeby sa vam to podarilo..

[dejvidek]

A diky za pozdrav

Takisto posielam pozdrav celemu CZ timu a drzim palce nech sa vam podari dostat na druhu priecku na svete (tusim v predictore?)! Jeden z nasich veducich predictor SK clenov sa k vam docasne pridal zeby sa vam to podarilo..

Druhé místo doháníme právě v Climatu
dejv