Forum boinc.cz

Tady clanek o moznem umelem ovlivneni klimatu:

http://www.livescience.com/technology/0 ... ution.html

Bohuzel chybi trochu serioznejsi rozbor, jaky by takovy prstenec mohl mit vliv nejen na propousteni slunecniho zareni, ale co by to diky vice-mene lokalnimu efektu (kolem rovniku) mohlo zpusobit za bordel se vzdusnymi a morskymi proudy, a pripadne jine druhotne dopady. Nemluve o riziku pro druzice na orbitech - stacilo by kdyby jen male promile tech castic uniklo z planovane drahy a mohlo by to zlikvidovat cele flotily druzic, a podstatne zvysit riziko vsech kosmickych cest. A taky zatim chybi technologie na "vycisteni" takoveho prstence, v pripade, ze bude potreba zase Slunce odkryt. No, dalo by se zase prisvitit umele zrcadly, ale to je jak vyhaneni certa dablem.

To uz mi skoro pripada lepsi napad, ktery jsem cetl nekde jinde a pochazi z jakesi sci-fi knizky - misto stinidel na zemskem orbitu, vypustit folii v L1 Lagrangeove bode. L1 je bod gravitacni rovnovahy mezi Sluncem a Zemi, a druzice tam muze setrvavat podobne jako na geostacionarni draze. L1 je sice trochu labilni, takze druzice potrebuje dodatecny pohon na dorovnavani stability, ale to je snad technicky resitelne. Problem by ale urcite taky byl s kompenzaci tlaku svetla, svetelneho vetru a slunecnich erupci - to vsechno by se take muselo dorovnavat. Trvaly tlak svetla se da vykompenzovat zmenou obezne rychlosti a tedy odstredive sily, problem je ale s nepravidelnostmi (treba erupce), ktere by mohly vyzadovat pomerne velke naroky na energii ke kompenzaci polohy.

V te sci-fi knizce to ale vlastne nebyla folie v L1 bodu, ale cely prstenec obihajici kolem te hvezdy. Slo o jakousi vzdalenou civilizaci, ktera prisla o planetu (uz nevim jestli valkou, nebo kvuli asteroidu), a tak se usadili na prstenci, ktery se z trosek kolem jejich hvezdy (slunce) vytvoril. To melo ale ten problem, ze meli porad den, protoze ten prstenec sice obihal kolem hvezdy, ale oni byli vystaveni svetlu porad. Proto vytvorili bliz k hvezde druhy, umely prstenec, ktery byl deravy v pravidelnych intervalech, v podstate jako svitek filmu s prazdnymi a plnymi okynky - dira propousti svetlo = den; plny prstenec = noc. Diky tomu, ze prstenec byl bliz k hvezde, taky obihal rychleji a tim padem v kombinaci s frekvenci oken v prstenci vytvarel iluzi dne a noci v intervalu, na ktery byli prirozene zvykli.

Ted prejdu od CPDN k SETI: navic je totiz tahle metoda s umelym prstencem kolem hvezdy (ci dokonce kolem galaxie) docela mozny zpusob mezihvezdne (nebo mezigalakticke) komunikace. Vytvorit cely prstenec kolem Slunce (ci jine hvezdy) by sice asi nebylo tak uplne jednoduche, ale vypustit obri folie specifickeho tvaru (treba tri obdelniky nebo disky v pevnem odstupu), neni zase az tak nemyslitelen i s nasi technologii. Takove umele objekty uz jsou pomerne snadno detekovatelne i z obrovskych vzdalenosti merenim zmen spektra a intenzity hvezdy. Toto je dnes vlastne princip jedne z metod vyhledavani extrasolarnich planet. Jenze takovyto "signal" by byl prave diky tomu pevnemu odstupu nezamenitelny s planetou. A i nekolik planet by neudelalo stejny efekt - planety maji ruzne obezne rychlosti, kdezto tato "stinidla" by vytvarela zcela umelou frekvenci zmeny svetla hvezdy. Obrovskou vyhodou takovehoto pasivniho vysilace je, ze nepotrebuje vlastni energii (krome vystavby a udrzovani na spravnem orbitu), ktera u ucinneho radioveho nebo svetelneho zareni neni pokrytelna z planetarnich zdroju, a na rozdil od lazeru ma rozsah plnych 360 stupnu v rovine orbitu.

PS: Pokud vas zajimaji Lagrangeovy body, tak tady jsem nasel pekny link s vysvetlenim i nazornym obrazkem:
http://math.ucr.edu/home/baez/lagrange.html

trux

S tym ovplyvnenim klimy prstencom mi to ozaj pripada ako cistenie Augiasovho chlievu - ucinok bude, ale tie vedlajsie efekty... Ved uz teraz je problem s debrisom na obeznej drahe, a nie je mozne ovplyvnit mikrogravitacne vplyvy a trebars urcite aj vplyv slnecneho ziarenia na obezne drahy castc takehoto prstenca - po par rokoch/desatrociach by to bol urcite problem, royletelo by sa to kade-tade... Viem ze cez studenu vojnu boli podobne krizove plany vypustit na obeznu drahu mnozstvo malickych kuskov nastrihanej kovovej folie, ktore mali znemoznit radiovu komunikaciu nepriatelovi, ale prave kvoli nebezpecenstvu pre satelity tieto projekty uplne zrusili. Takze vyzera to skor za navrh z rise sci-fi, v sucasnosti nerealizovatelny.

Ta druha vec co spominas o pasivnej komunikacii pre SETI je dost zaujimava problematika. Pred par tyzdnami vysiel v astrofyzikalnych preprintoch zaujimavy clanok o kompletnej zmene strategie hladania mimozemskych civilizacii. Doterajsi neuspech v hladani radioveho signalu vysvetluje tym, ze vsetky vyspele civilizacie sa budu snazit maximalizovat svoj vypoctovy vykon (information processing), ktore sa da tak trochu definovat ako prejav a potreba inteligencie. Kedze mnozstvo spracovanej informacie je nepriamo umerne teplote prostredia, tak tym padom v prvej faze sa budu snazit postavit svoje superpocitace vo vonkajsich oblastiach svojich hviezdnych sustav a neskor jednoducho budu migrovat do vonkajsich oblasti celej Galaxie, pretoze prave tam je nizsia teplota kozmickeho prostredia (o niekolko desiatok Kelvinov, najma vdaka nizsej hustote toku ziarenia), co im umozni usetrit viac energie a dosiahnut vyssi vypoctovy vykon (a teda intenzitu "zivota", kedze autori predpokladaju ze tieto civilizacie uz nebudu zalozene na biologickej ale na technologickej baze - nieco ako znacne extrapolovana predstava Von Neumannovych strojov (Von Neumannove stroje su stara predstava o samoreplikacnych malych sondach vyslanych do Galaxie s cielom rozsirovat sa a replikovat ak najdu vhodne sustavy - nieco na sposob virusu...)).

Tym navrhuju aj riesenie tzv. Fermiho paradoxu (ze sme doposial nezaregistrovali ziadnu civilizaciu), pretoze jednoducho vsetky dostatocne vyspele civilizacie z nasho okolia sa uz odstahovali dalej od stredu Galaxie ako sme my.

Tym tak trochu aj celkovo spochybnuju vhodnost hladania nielen radioveho signalu ale aj astroinzinierskych stavieb (vacsie ako spominane prstence, trojuholniky, pripadne dokonca aj Dysonove sfery - to su kompletne "gulate" sfery vybudovane civilizaciou za ucelom zachytenia ziarenia materskej hviezdy, nieco ako obrovsky "solarny clanok". Prejavoval by sa navonok tym, ze normalna hviezda by ziarila len v infracervenej oblasti spektra, podobne ako protohviezdy, ale dalo by sa to odlisit - napr. pomocou IR alebo submilimetrovych dalekohladov).
Autori tvrdia, ze vacsie astroinzinierske stavby uz civilizacie nebudu budovat, pretoze to nikdy pre ne nebude energeticky vyhodne, pretoze postbiologicka civilizacia bude stabilnejsia a flexibilnejsia, ak sa nebude neobmedzene rozsirovat (podobne ako Rimska risa a podobne), ale zostane relativne mala a kompaktna (nieco ako "mestske staty" v historii ludstva).

Takze odporucaju kompletne prepracovat strategiu SETI, a namiesto hladania radioveho signalu sa sustredit na hladanie astroinzinierskych stavieb na urovni hviezd, ale najma na hladanie vyspelych civilizacii na okraji Galaxie.

Zaujimave este bolo, ze spochybnili existenciu tzv. civilizacii typu III (ovladajuce energie na urovni celej galaxie), pretoze v opacnom pripade by sme pozorovali astroinzinierske stavby na urovni galaxii (napr. za ucelom uvplyvnit vyskyt nebezpecnych supernov a vyvoj metalicity galaxii dolezitych pre surovinove zdroje), co vlastne len podporilo ich tvrdenie o postbiologickych kompaktnych civilizaciach...

Je to zaujimava problematika, v tom clanku bolo aj vela zaujimavych citacii, kedze autori niektore starsie ideje len dalej rozvinuli... Napr. tam je zaujimava citacia na pracu odporucajucu hladat mimozemsky zivot (ktory mohol kedysi navstivit nasu Slnecnu sustavu) vo vonkajsich oblastiach (napr. Kuiperov pas, alebo mozno aj Oortov oblak), prave kvoli spominanej efektivite vypoctoveho vykonu a kvoli tomu, ze skor ako nejaki zivi mimozemstania nas v minulosti mohli navstivit nejake obdoby Von Neumannovych sond...

Take se obavam vedlejsich dusledku ovlivnovani klimatu touto formou. Prave ze napriklad odparovani vody v rovnikovych oblastech je docela klicove pro klima - staci se podivat na animace ze satelitu a je krasne videt transfet oblacnosti z rovnikove oblasti do Evropy. Zastineni na rovniku bude z globalniho hlediska velmi ucinne - trebas i kvuli tomu, ze nejde pouze o transfer vody (vcetne zdroje povrchove pitne vody), mohli bychom se rozloucit s Alpami a docela i s teplym pocasim v Evrope, protoze ta voda nese i teplo (samotnou vodou i doprovodnymi vzdusnymi proudy).
Navic to nijak neresi problem zvysujici se koncentrace CO2: nejde jen o lidi, ale i o rust vegetace atp.

Muze to byt zajimave kratkodobe reseni, kdyz pujde do tuheho. Jenze jakmile se to za drahe penize a velke usili nainstaluje a dopady oteplovani se zmirni, nebude vule pracovat na opatrenich, ktere by totu externalitu udelali opet zbytecnou. Dale by Bush nechtel slyset o globalnim oteplovani, dale by Cinane pouzivali v nebyvalych objemech uhli atp.
Z dlouhodobeho hlediska to neni reseni.

A jak Duro pise - dalsi smeti na obeznou drahu taky nepotrebujeme...