Forum boinc.cz

Narazil jsem na zajimave mapky jak by vypadal svet na konci globaniho oteplovani (zvyseni hladiny mori o 100metru).
http://resumbrae.com/archive/warming/100meter.html
http://resumbrae.com/archive/warming/east.html

sakra a zas nemáme moře
něco se děje, to je nepochybné. Amíci maj u mě velké minus za Kjótský protokol.

Miko píše:Amíci maj u mì velké minus za Kjótský protokol.

A nejen za to - viz napriklad recyklace. Vsak i my mame co dohanet a kde brat pozitivni priklad...

100 metrů , budu raději realista, viděl bych to tak maximálně na deset. Kdesi jsem taky četl, že i 5 je dosti odvážný odhad... ale kdo ví. Jakéže je nejnižší místo v ČR, výtok Labe u hranic s Německem, Hřensko 114 m.n.m.? Pohoda

Karel Běhounek ve SCI-FI povídce z 50. let popisoval jako nornální, snížení mořské hladiny o 2000 metrů z důvodu zvětšení obyvatelného prostoru pro lidstvo. Podle něj to nebyl žádnej problém a navíc to samozřejmě proběhlo po chemické (jaderné) reakci. Jsem rád, že se chápání světa tak posunulo.

Mapy su velmi zaujimave, ked som bol este chalan tak som si take prekresloval cez polopriesvitny papier z atlasov (mapa sveta pri vzostupe hladiny o 200 metrov, kilometer, poklese hladiny a tak...), ale na webe som nieco seriozne nikdy nehladal.

Je tam ale urcite zopar nezrovnalosti - napr. sa mi nezda, ze by oblast Aralskeho jazera (a mozno aj Kaspickeho mora) bola na urovni mora tak ako ju tam znazornili. Ved aj teraz je hladina Kaspiku 28 metrov pod morom, Aralskeho jazera je nieco nad morom. Neviem ci autor tej knihy bral do uvahy to, ci existuju nejake pristupove cesty pre morsku vodu - napr. koryta riek, alebo udolia/niziny (napr. pre more v oblasti Madarska je to odovodnene, lebo sa tam dostane cez "Zelezne vrata", ktore Dunaj prerazil cez Karpaty). Zdroje z ktorych cerpali tie info su rozne, a nie velmi jasne sa uvadza odkial maju tie data - ci z druzicovych merani elevacie povrchu alebo z terestrialnych alebo odkial (ale to nie je az take podstatne, keby sa v tom clovek mal cas rypat tak tie info najde).
Takze mam dojem ze autor len "surovo" zobral data, supol vsetko co bolo pod 100 m.n.m pod vodu a mal novu mapu sveta. Ale mozno sa mylim samozrejme..

Duro Kotulic Bunta píše:Takze mam dojem ze autor len "surovo" zobral data, supol vsetko co bolo pod 100 m.n.m pod vodu a mal novu mapu sveta. Ale mozno sa mylim samozrejme..

Ano, ten dojem mam take.
Ostatne, urcite bylo vypracovano spousty podobnych - napriklad s ohledem na % potencionalne zasazene populace, coz je treba myslim take zohlednit.
A dalsi mapy naopak nebyly vypracovany - nebo ne v dostatecne 'rezerve'. Coz se poznalo napriklad u nas pri povodnich 2002; nekde bych jeste nasel zaplavovou mapu Prahy.

100 metru je opravdu extrem. Ale nekde mam studii, ktera modeluje dalsi vyvoj teplot atp. s durazem na ledovce. No bohuzel podle snad vsech scenaru ten velky ledovec na severu roztaje a to nevratne (tj. do dalsi doby ledove). Utechou snad muze byt, ze to je spise nez v radu desitek let ve stovkach let...

Těch 100 metrů se mně zdá opravdu hódně přehnané.
Jakou masu ledu kdo počítal proboha.
Většina ledu je prakticky stejně pod vodou a hladina vody ba se tedy mohla zvednout pouze o hmotu která se v současnosti nachází nad hladinou moří a oceánů a ikdyž do toho započítám večkerý sních a led z horkých oblastí, v rozložení této masy na současnou rozlohu moří a oceánů, k tomu připočtu rozlohu o kterou se tento prostor rozšíří při stoupání hladiny, nemůže to být dle lajckého odhadu více než 10m.
Určitě je na to i nějaká podrobná kalkulace která mě může přesvědčít (nehledal jsem) o opaku, ale když se nad tím tak zamyslím, tak moc nechápu kde by se tolik ledu vzalo

forest píše:Těch 100 metrů se mně zdá opravdu hódně přehnané.
Jakou masu ledu kdo počítal proboha.
Většina ledu je prakticky stejně pod vodou a hladina vody ba se tedy mohla zvednout pouze o hmotu která se v současnosti nachází nad hladinou moří a oceánů a ikdyž do toho započítám večkerý sních a led z horkých oblastí, v rozložení této masy na současnou rozlohu moří a oceánů, k tomu připočtu rozlohu o kterou se tento prostor rozšíří při stoupání hladiny, nemůže to být dle lajckého odhadu více než 10m.
Určitě je na to i nějaká podrobná kalkulace která mě může přesvědčít (nehledal jsem) o opaku, ale když se nad tím tak zamyslím, tak moc nechápu kde by se tolik ledu vzalo

Nie som nijaky zastanca katastrofickych scenarov o tom, ako roztopeny lad po globalnom otepleni vsetko zaplavi, ale nemozem s tebou suhlasit - zabudol si totiz na jednu dolezitu vec - Antarktida a Gronsko. TO je ta masa ladu ktora ak sa roztopi (vsetka) tak naozaj to moze zdvihnut hladinu o cca 80 az 100 metrov. Priemerna hrubka tychto dvoch ladovych mas je niekolko KILOmetrov a plocha je rovna priblizne rozlohe australie ci europy (povedzme cca 10 milionov km stvorcovych). Po tychto riadkoch ti uz urcite nebude pripadat prehnane ze sa hladina moze teoreticky zdvihnut o tych pomerne malych 100 metrov. Ina vec je samozrejme to, ze preco by sa mala roztopit VSETKA. To nie je realne, takze naozaj to bude menej, mozno tych 10 metrov, ale nie z toho dovodu ktory uvadzas... No, len tolko ako pripomienka...

Mimochodom, zaujimava vec sa stala nedavno v antarktide - kopirujem sem svoj prispevok do fora na boinc.sk:

Kto ma rad monumentalne prirodne ukazy ci deje tak urcite sa mu bude pacit udalost, ktora nastala nedavno v Antarktide. V roku 2000 sa odtrhol obrovsky kus Rossovho pobrezneho ladovca v Antarktide s rozlohou vyse 11 tisic kilometrov stvorcovych a postupne sa rozpadol na mensie kusy, z ktorych najvacsi je nazvany B-15A. Tento ladovec sposobil napr. zmenu morskych prudov a nasledne hromadenie a zvysenu tvorbu morskeho ladu, co malo za nasledok napr. problem pre tucniakov (zavislych od pristupu k otvorenemu moru kvoli potrave) ale aj pre zasobovanie polarnych stanic v danej oblasti. Od zaciatku tohto roku sa tato kryha priblizila ku kontinentalnemu ladovcu Drygalski, co je pre zmenu zas vybezok gigantickeho ladovca zosuvajuceho sa z Antarktidy do mora. Historia tohto ladovca bola preskumana az 4 tisic rokov dozadu (samozrejme je ale este starsi, konkretna historia sa zistila len skumanim guana/trusu tucniakov), je siroky viac ako 20 km a hruby od 50 do 200 metrov, pricom vybieha az 70 km do otvoreneho mora. Proste riadna opacha. No a prave nedavno mnohokilometrovy plavajuci kolos B-15A narazil do Drygalskeho , pricom sa asi 5 km ladovca utrhlo a posun Drygalskeho sa meratelne spomalil (pravdepodobne preto, lebo ho to vrazilo do podlozia/morskeho dna). Bude trvat pomerne dlho kym sa jeho drift (posun) obnovi. Ak vas zaujala informacia o tomto "suboji titanov", mozte si pozriet aj tuto peknu animaciu (wmv, 3 MB).

Este mala poznamka - bohvie co sa deje v oceane na Jupiterovom mesiaci Europa, ktory je kompletne pokryty ladom hrubym pravdepodobne niekolko desiatok kilometrov. Uhrnna hmotnost ladu na Europe je s vysokou pravdepodobnostou vacsia ako hmotnost ladu na celej Zemi.

Duro Kotulic Bunta píše: Nie som nijaky zastanca katastrofickych scenarov o tom, ako roztopeny lad po globalnom otepleni vsetko zaplavi, ale nemozem s tebou suhlasit - zabudol si totiz na jednu dolezitu vec - Antarktida a Gronsko. TO je ta masa ladu ktora ak sa roztopi (vsetka) tak naozaj to moze zdvihnut hladinu o cca 80 az 100 metrov. Priemerna hrubka tychto dvoch ladovych mas je niekolko KILOmetrov a plocha je rovna priblizne rozlohe australie ci europy (povedzme cca 10 milionov km stvorcovych). Po tychto riadkoch ti uz urcite nebude pripadat prehnane ze sa hladina moze teoreticky zdvihnut o tych pomerne malych 100 metrov. Ina vec je samozrejme to, ze preco by sa mala roztopit VSETKA. To nie je realne, takze naozaj to bude menej, mozno tych 10 metrov, ale nie z toho dovodu ktory uvadzas... No, len tolko ako pripomienka...

Jak říkám zrovna v tomhle se moc neorientuji, ale vím že 90% ledu (plovoucího) je pod hladinou, tak ten už hladinu zvednout nemůže a tak přichází v úvahu jenom ta část (10%) nad vodou a to je opravdu tolik že by to zvedlo plošně o 100m hladinu?
To by musela být několika kilometrová výška na strašné ploše, aby se to rozložilo v tak obrovské ploše jakou jsou oceány a moře na 100m výšky.
Opravdu nemám žádná data a nemám hlavně čas je hledat, ale jestli je to jak říkáš velikost Austrálie, tak to je hodně malá plocha v poměru plochy oceánů a moří. A to neberu v úvahu plochu o kterou by se ta plocha zvětšila jenom při tom zvednutí o 10m.

foreste, zapominas jeste na jeden - docela dulezity - faktor zvedani hladiny mori. A tim je zvysovani teploty. Teplotou se kapalina (v tomto pripade voda v oceanech) rozpyna a pusobi jako dalsi faktor. A jak se voda rozpyna, tak zaplavuje vetsi casti zamrzlych oblasti a tim se rozpousti a zase dokola. I tak to funguje...

Honza píše:foreste, zapominas jeste na jeden - docela dulezity - faktor zvedani hladiny mori. A tim je zvysovani teploty. Teplotou se kapalina (v tomto pripade voda v oceanech) rozpyna a pusobi jako dalsi faktor. A jak se voda rozpyna, tak zaplavuje vetsi casti zamrzlych oblasti a tim se rozpousti a zase dokola. I tak to funguje...

No na to jsem nezapoměl, ale myslím si ze zmrzlá voda(led) má větší rozpínavost než o 2-5 ctupňů teplejší voda a tak jsem to bral jako věc která se +-vyruší, ale možná se pletu

forest píše:No na to jsem nezapomìl, ale myslím si ze zmrzlá voda(led) má vìtší rozpínavost než o 2-5 ctupòù teplejší voda a tak jsem to bral jako vìc která se +-vyruší, ale možná se pletu

Mno jo, jenomze ta zmrzla voda - ktera muze potencionalne roztat - lezi NAD hladinou mori (a nekdy i par kilometru vysoko) a tam nikomu nevadi. Dokuz nestece dolu, nepribyde k mase v oceanech a navic nerozredi slanost vody (THC experiment). Ano, rozmrzla voda ma mensi objem, ale tady jde o jeji umisteni: konkretne z ledovych cepicek na polech a hor (nezalidnenych ci vubec opustenych) na brehy, delty rek a niziny (velmi zalidnene a vubec vegetativne jedny z nejaktivnejsich mist na Zemi).

Honza píše:

forest píše:No na to jsem nezapoměl, ale myslím si ze zmrzlá voda(led) má větší rozpínavost než o 2-5 ctupňů teplejší voda a tak jsem to bral jako věc která se +-vyruší, ale možná se pletu

Mno jo, jenomze ta zmrzla voda - ktera muze potencionalne roztat - lezi NAD hladinou mori (a nekdy i par kilometru vysoko) a tam nikomu nevadi. Dokuz nestece dolu, nepribyde k mase v oceanech a navic nerozredi slanost vody (THC experiment). Ano, rozmrzla voda ma mensi objem, ale tady jde o jeji umisteni: konkretne z ledovych cepicek na polech a hor (nezalidnenych ci vubec opustenych) na brehy, delty rek a niziny (velmi zalidnene a vubec vegetativne jedny z nejaktivnejsich mist na Zemi).

Aha, já myslel že většina těch ledovců je z velké části plovoucích (třeba arktida),třeba jen přimrzlých k ledovcům na části pevniny. Vycházel jsem z těch fyzikálních 90% co je pod hladinou když kra plave.
Pokud je trvale potopeno pouze zanedbatelné množství, tak máš samozřejmě pravdu a tím oteplením vody a tím jejím rozpínáním by skutečně o něco málo nabyla na objemu.Kdyby ale třeby 50% ledu byl pod vodou, tak by se to určitě vyrovnalo, protože voda ve zmrzlém stavu má větší objem než voda zahřátá třeba na 20°C. Další věcí je, že ledy které jsou plovoucí, tak vlastně při svém roztání nezvednou hladinu i nic, jelikož vlastně již dnes vytlačují vodu svojí hmotností a je jedno kolik je ho nad hladinou.
Zajímavé by také bylo o kolik by se vlastně voda v oceánech oteplila, když by nedocházelo k jejímu stálémů ochlazování (jako v současnosti), díky tání a kontaktu s ledovci.

forest píše:Zajímavé by také bylo o kolik by se vlastnì voda v oceánech oteplila, když by nedocházelo k jejímu stálémù ochlazování (jako v souèasnosti), díky tání a kontaktu s ledovci.

To jsi narazil na dalsi ze skrytych brzdnych mechanismu, diky kterym se pripadne oteplovani (zatim) tolik neprojevuje.
Verim, ze takove studie jiz jsou. Urcite jsem cetl studii na to, kolik dela zvednuti hladiny mori tani ledovcu a kolik zvetseny objem vody vlivem zvysene teploty...bohuzel si ta cisla nebo alespon proporce nepamatuji. Nicmene pokud uz to nejaka studie zminuje, asi to neni zcela zanedbatelne.

EDIT: tohle je taky k veci
http://www.theregister.co.uk/2005/04/20 ... print.html