Forum boinc.cz

Zajímalo by mě, jestli se někomu podařilo narazit na nějaký nadějný signál a pokud ano, tak jak se to projeví?

Zareagoval by nějak BOINC???
Dozvěděl bych se to vůbec nějakým způsobem???
Podařilo se to už někomu???

A, dalsi jehla v kupce sena... no nic.

Myslim, ze zadny z projektu BOINC (resp. jeho klient) neni schopen nejak zohlednovat vysledky, kterych se NE/dobral. A to i u tech projektu, kde se realne vysledky pravidelne vyskytuji - tudiz je na co reagovat.
Analyza se navic asi bude delat rucne, resp. ne klientem samotnym, ale lidmi s daneho tymu - predtim, nez se neco jako 'nadejny' vysledek oznaci.
Predpokladam, ze to bude obecne reseno pres web jednotlivych projektu.

@Honza: Tak jest... u SETI Classic existuje stranka s takzvanejma "kandidatama" na mozne signaly. Konkretne ja treba mam tohle:
http://setiathome2.ssl.berkeley.edu/Can ... Mn09+18dv/

Ostatni projekty nesleduju tudiz nevim jak to maj s vysledkama... mozna treba CPDN ukazuje prubezne teplotni grafy nebo neco v tom smyslu

No jasne, to se nikdo z nas nedozvi
uz zive vidim, jak mi jednou poslou mejl, ze prave ten muj klient vyzkoumal neco dulezityho, prileti za mnou az z Berkeley, aby mi prinesli medaili...haha

nicmene ted jsem si vzpomnel, za dob klasickeho seti, jeste na mem starem kompjutru (266 MHz) ze pocital normalne kolem 50 hodin a mel sem jednu jednotku, ktera se pocitala nevim proc 150 hodin, kdyz sem sledoval ty krivky, co lezli v grafice, tak se velmi lisily od jinych workunitu...treba zrovna tehdy muj klient neco vypocetl....jenze to se nedozvim

ted v boincu vidim akorad % vypoctu, grafika zadna (stejne me uz nebavi), ale to je jedno

Miiichal píše:Ostatni projekty nesleduju tudiz nevim jak to maj s vysledkama... mozna treba CPDN ukazuje prubezne teplotni grafy nebo neco v tom smyslu

U CPDN je muzes vzdycky podivat na realne vysledky - at uz v prubehu pocitani cucet na zemegulu, nebo si u kazdeho modelu podivat na grafi teplot na serveru.
A nebo jsou nastroje, jak se v tom dopobrobna rochtit off-line.

Tak jsem dnes seděl v práci na oné místnosti a prohlížel si staré Květy z března letošního roku a nalezl jsem tento článek
Cituji:
Tajemný rádiový vzkaz z oblasti mezi souhvězdími Ryb a Berana už třikrát zachytili učastníci mezinárodního projektu SETI,kteří pátraji po známkách mimozemské existence.Signál o frekvenci 1 420 MHz (odpovídá kmitočtu vodíku) byl při každém příjmu o něco silnější.Prohlásil šéf týmu David Anderson.Signály zachycené radioteleskopem v portorickém Arecibu byly podle něj však příliš krátké na to,aby se daly podlrobně analyzovat.

Toď vše

Asi vysvětlení toho utopického článku v časopisusu Květy


http://www.tiscali.cz/mult/mult_center_ ... 73816.html

Prochazim nase forum v dobe, kdy nemohu usnout - webove clanky a o SETI a zjistuji, ze informaci vedecke povahy k tematu SETI je dost malo...na muj vkus. Rad bych diskusi obohatil o neco vic, nez kredit a benchmark (ostatne s tim jsem do CNT, moderatorstvi a administratorstvi tak trochu vstupoval a doufal). Popravde, SETI jsem v tomto ohledu trochu ignoroval a tak je nejvyssi cas to napravit
Jak jsem zahy zjistil, vetsina threadu SETI je o kreditu, rychlostech vypoctu a jine veci nesouvisejici moc se samotnou vedou, neaktualni atp. Chtel jsem to take promazavat, ale to radsi necham na jinych, abych nahodou nebyl neobjektivni

Rad bych nejak diskutoval vedu stojici za SETI. Predpokladam a prijimam, ze se jedna o vedeckou disciplinu (ma jak metodu, tak predmet studia)...a tudiz ji lze vystavit kritice a podrobit falzifikaci

Tedy, z clanku Historie a budoucnost projektu SETI@home
"Sledování v souèasné dobì pokrývá pouze 28% oblohy. Od zahájení projektu byla obloha prozkoumána tøikrát."
Chapu to tak, ze se mapuje (asi z duvodu technickeho omezeni) pouze zhruba 1/4 oblohy, pricemz byla 3x proscanovana. Je vybrana (dost uzka) frekvence, resp. frekvencni rozsah 1420 MHz s odchylkou 2.5MHz.

Limit tohoto teleskopu mozna doplni jiny na jizni polokouli:

Jak sem se již zmínil, radioteleskop Arecibo v Portoriku pokrývá necelou tøetinu oblohy a to jen na severní hvìzdné obloze. Nejvìtším radioteleskopem na jižní polokouli je Parkes v Austrálii. Tento teleskop bude možné využít v rámci projektu SETI@home. Teleskop má prùmìr 64m a je pohyblivý, což umožní získávat data ze 13 míst oblohy souèasnì, doposud to bylo možné jen z jednoho. Díky pohyblivosti radioteleskop dokáže prohlédnout až 70% hvìzdné oblohy na jižní stranì polokoule. Podle mých informací je jediným problémem finanèní stránka vìci, až se ta vyøeší, projekt v Austrálii se rozbìhne. No uvidíme .

Stalo se tak?
Pokud jsem v uvodu udelal chybu, opravte mne.

Tedy, vedecka disciplina ma metodu a predmet zkoumani. Metodou je zde predevsim mereni a jeho analyza (rekneme kategorizace namerenych dat za ucelem odliseni signalu od sumu), predmetem zkoumani jsou signaly urcite frekvence z oblohy. Pak zde samosebou mame x predpokladu, ale o tom nekdy pozdeji.

Tedy, prvni veci, kterou lze podrobit kritize je samotna metoda. K tomu nejsem moc fungovany, takze si to rad necham vysvetlit nebo pozdeji nastuduji. Z ruznych ohlasu jsem vyrozumnel, ze se metoda od doby vzniku projektu zasadne nezmenila (nepocitan stale pripravovanou a nespustenou na bazi SETI beta) a je v ruznych ohledech ne zrovna vyhovujici.

Jelikoz o tom prilis nevim, prejdu k druhemu bodu - analyzovana data.
Prvni limit je tedy nejspise ten, ze neni pokryta cela obloha. To asi neni az tak tragicke, protoze k problemu lze pristupovat jinak - napriklad jako Projekt PHOENIX, ktery mel mapovat pouze zajimava mista oblohy (tj. v okoli 'blizkych' hvezd rozumneho stari).
Druhym limitem je uspesnost. Nesmeruji k tomu, ze zadny signal nebyl identifikovan. Beru to tak, ze se jedna o klasicky problem signal-noise. A beru to z hlediska falzifikace hypotezy, ze lze odlisit signal od sumu.
Pokud namerena (zde analyzovana a kategorizovana) data odporuji teorii (nebo metode), je treba zamitnout hypotezu, formulovat novou hypotezu (moc jich tady asi neni) a/nebo zmenit metodu ci vubec teorii. Co vsak v momente, kdy hypoteza nebyla vyvracena ani potvrzena. Samosebou hypotezu (o rozdilu signalu od sumu) nadale peclive testovat nebo revidovat metodu [analyzu signalu]. Skeptik bude rikat, ze pokud nelze metodu [v dohledne dobe a s primerenym usilim] podrobit falzifikaci, nejedna se o vedeckou metodu (zustava pouze vira). Samosebou, na dalsi potvrzeni Einsteinovi teorie se take ceka delsi dobu, nektere matematicke zalezitosti jsou nadale nepotvrzene...jenze tam jsou alespon nejake neprime dukazi, zakonistosti a vubec se jedna o zavedenou vedu, kde lze spolehat na logiku, matematiku, fyziku a dalsi exakcni vedy s jiz dost prokazanymi a osvedcenymi vysledky.

Lze na to jit i statisticky. Fandove SETI asi znaji rovnici, ze ktere se nejak zkousi z danou pravdepodobnosti urcit, kolik obyvatelnych planet je v okoli - podle poctu hvezd naseho typu, velikosti a stari, poctu planet rozumne velikosti a v rozumne vzdalenosti kolem takovych hvezd atp. Proste nejakou formuli se dojde k cislu. To se podeli pravdepodobnosti ze tam je zivot, to zase pravdepodobnosti inteligentiho zivota atp. Mozna to az brutalne zjednodusuji, ale pro predstavu snad staci. A dojde se k nejakemu cislu, ktere samosebou neznam. Bystrejsi a s lepsi pameti jiste doplni patricnou formuli i vysledek

Tento vysledek lze porovnat se SETI: procentem pokryte oblohy, poctem/delkou pozorovani, pravdepodobnosti identifikace signalu v sumu, poctem analyzovanych signalu atp.

Jelikoz neni vysledek, ktery by opravnoval falzifikovat nebo potvrdit teorii a metodu SETI, napada mne k problemu pristupovat z pohledu statistiky, ktera je pro mne momentalne lepsim voditkem [nez vira ci psychologicke motivace].
Nechci tim nikoho pobourit...rad bych nejakou seriozni diskusi, doplneni infomarci o metode, mereni atp. [Konec pulnocniho rozjimani]

Ta rovnica sa vola Drake equation a ma mnoho podob zavisiac od poctu parametrov ktore si clovek do nej zahrnie.
Je to vlastne plne empiricka ci intuitivna rovnica, so slabym (ak vobec nejakym) fyzikalnym zakladom. To vsak neznamena, ze by nemala zmysel - aj Schrodingerova rovnica (zaklad kvantovej mechaniky) bola vymyslena intuitivne povodne bez odvodenia (i ked ma vacsi fyzikalny zaklad).

Problem je v tom, ze vesmir je obrovsky a moznosti komunikacie su tiez ohromne siroke. SETI@home sa sustreduje na analyzu radiovych signalov na jednej frekvencii (vodika) v istej casti oblohy. Analyza je klasicka Fourierova transformacia - cize zdanlivo nahodny sum sa snazime rozlozit do viacerych pravidelnych oscilacii (ak take existuju), inymi slovami nie je sum ako sum - ak zlozite pravidelne sinusoidy dostanete chaoticky vysledok rozoznatelny od naozajstneho nahodneho sumu len pomocou fourierovej transformacie. Ak teda nejaka civilizacia vysiela nejaky pravidelny signal, tento zanikne v chaotickyyh signaloch mnozstva hviezd, medzihviezdnych vodikovych mracien atd a treba ho odhalit fourierovou transformaciou.

Uz aj toto je samo o sebe ohromne mnozstvo dat, a pritom nikde nie je zaruka, ze ET budu vysielat signal prave v tejto frekvencii. Aj preto by som nebol nijako prekvapeny tym, ze sa zatial nepodarilo nic najst. Len namatkou:

- ET nemusia vysielat na prave na frekvencii vodika
- ET sa nenachadzaju v casti oblohy ktora je scanovana teleskopom v Arecibe (obmedzenie tejto plochy vyplyva z toho, ze kedze sa jedna o najvacsi teleskop na svete s priemerom paraboly cca 300 metrov, je usadeny medzi horami a teda ma len obmedzeny "vyhlad"). O zapojeni australskeho teleskopu neviem nic, ale stavia sa interferometricka sustava radioteleskopov financovana spoluzakladatelom microsoftu Allen Telescope Array (uz sme tu urcite o nej pisali), a chysta sa ozaj velka sunka Square Kilometer Array.
- ET nevysielaju vobec v ziadnej elmag frekvencii - mozno su ovela vyspelejsi ako my a nepouzivaju primitivne radio ci ine vlny.
- materska hviezda ET je zakryta medzihviezdnymi mracnami a prachom, zamedzujucim detekciu signalu na Zemi, napriek tomu ze statisticky su vo vhodnej vzdialenosti.

atd atd, tento zoznam sa da znacne rozsirit.

To, k comu mierim, je to, ze aj ked pravdepodobnost objavenia ET metodou ktoru praktikuje SETI@home je miziva, je to lepsie ako nic. Kto nehlada ten nikdy nenajde.
Dolezite ale je, aby sa vymyslali nove veci a nove pristupy. Bohuzial v tomto som posledne obdobie nevenoval tomu prilis vela casu a teda neviem ake nove advances SETI vymyslelo. Viem ze boli navrhy hladat napr. tzv. Dysonove sfery - vyspele civilizacie by mali tendenciu vyuzivat energiu svojej hviezdy tym, zeby okolo nej postavili sferu pohlcujucu hviezdne ziarenie. Takato sfera by ziarilia len v infracervenej oblasti spektra, a tajato hviezda by teda mala netradicne spektrum. Neviem ako daleko sa postupilo (a ci vobec) v tejto veci.
Trux spominal, ze boli navrhy realizovat SETI aj na optickych frekvenciach a zevraj SETI nespi. Ak by sa ti Trux chcelo, potesilo by urcite viacerych z nas keby si strucne napisal preco SETI nie je skostnatela (co si ja osobne myslim, ale mozno len na zaklade toho ze nemam state-of-the-art informacie)).
Ja som cital viacero prac (2003-2004), ktore praveze SETI aj dnes obvinuju zo zotrvavania na tradicnych niekolko desatroci starych pristupoch.

Napr. vobec neberie do uvahy to, ze biologicke civilizacie sa velmi pravdepodobne casom pretrasnsformuju na postbiologicke (cize zalozene na computeroch a napr. nanotechnologiach a nie na biologickom zaklade), pretoze su neporovnatelne zivotaschpnejsie a najma schopnejsie medzihviezdneho cestovania v porovnani so zranitelnymi biologickymi skorapkami. V takom pripade, kedze efektivita vypoctov a akychkolvek matematickyh operacii je tym vacsia cim je nizsia teplota prostredia, budu mat taketo civilizacie tendenciu stahovat sa k vonkajsim castiam Galaxie, kedze je tam o niekolko desiatok kelvinov niizsia teplata, a teda v nasom okoli nebude skoro ziadna velmi vyspela civilizacia. SETI vsak tuto podla mna velmi logicku a pravdepodobnu alternativu vobec neberie do uvahy.

Ja osobne si myslim, ze pravdepodobnost najdenia ET tym sposobom ako SETI bezi dnes je miziva (napriek tomu nie rovna nule), to vsak nie je dovod na neucast.
V kazdom pripade verim, ze SETI sa zmodernizuje ci skor updatene, prinajmensom s nastavajucimi projektami na hladanie planet pozemskeho typu a rozvojom extrasolarnej planetologie.

Sorry ze tento moj prispevok nie je az tak prinosny co sa tyka informacii, ale dlhsiu dobu som tomuto nevenoval dostatok casu...

Bohužel jsem na tom podobně jako Duro a příčina je jasná příchod BOINC.
Dříve jsem hledal a sepisoval informace převážně pouze o Seti a věcech souvisejících, dosud si myslím že po jejich přečtení většina lidí načerpá dostatečné množství informací o projektu, ale na nové již delší dobu nebyl čas. Od založení BOINC a spousty projektů jsem se věnoval článkům o nich, aby lidi věděli co vlastně počítají, LHC, Einstein a nyní dokončuji Predictor, prostě nestíhám vše.

To co jsem prozatím sepsal o Seti a věcech souvisejících najdete na našem webu:
Představení Seti@Home: http://www.boinc.cz/view.php?cisloclanku=2004083001
Historie projektu: http://www.boinc.cz/view.php?cisloclanku=2004101002
Fermiho paradox: http://www.boinc.cz/view.php?cisloclanku=2004101101
Drakeova rovnice : http://www.boinc.cz/view.php?cisloclanku=2004101102
One Hectare Telescope: http://www.boinc.cz/view.php?cisloclanku=2004101103
Projekt Serendip : http://www.boinc.cz/view.php?cisloclanku=2004101501
Projekt Phoenix : http://www.boinc.cz/view.php?cisloclanku=2004102002

Pokud bude v budoucnu čas, rád sepíšu něco nového, ale budu moc rád, když někdo najde sám a sepíše nějaké nové informace o Seti@Home.

V noci jsem si vzpomnel na Drakeovu rovnici. Duro, diky za odkaz na obsahlejsi informace o ni. Zajimavy je i Fermio paradox. btw, pripomnelo mi to jak jsem pred lety s nadsenim cetl Nadaci od Asimova - pro mne dodnes nektekonana sci-fi saga (mj. take inspirovana sociologii). Asi si ti prectu znovu [v originale, pokud sezenu].

Argumentaci ve smyslu prekrazet, omezeni a 'vysvetleni' proc nic nebylo nalezeno a mozna ani nebude uz jsem videl dost a seznam lze nadale rozsirovat. Beru to pouze jako parametry, ktere statisticky snizuji pravdepodobnost identifikace signalu...nebo proste jako prirozeonu povahu veci, se kterou nic neudelame a musime se s ni smirit.

Pro zmenu se snazim hledat neco pozitivne konstruovane. Tedy krome zminky o metode (navrhy na vylespeni, nejaky pokrok atp) take nejake statisticke vycisleni pravdepodobnosti uspechu. Vim, ze to neni daleko od hadani s kavoveho logru, ale alespon neco. Po opravdu rychlem preletnuti clanku mne zaujala tato pasaz.

Assume for the moment that there exists a nearby explorer civilization, less than 100 light-years from here, that is no more than 10,000 years beyond us. That would imply that there should be, within that volume of space, at least nine others that are between 10,000 and 100,000 years old, at least 90 others that are between 100,000 and one million years old, at least 900 others between one million and ten million years old, at least 9000 others between ten million and 100 million years old, and at least 90,000 others between 100 million and one billion years old. That's a total of at least 100,000 explorer civilizations occupying a spherical volume of space 200 light-years across. Since this volume of space is known to contain only about 15,000 stars, this would imply that explorer civilizations outnumber stars in this Galaxy by a factor of a least six. This is nonsensical, so our initial assumption must be invalid, and the average distance between young explorer civilizations (of age 10,000 years or less) must be considerably greater than 100 light-years.

Ukazuje nejaky konkretni pocet predpokladanych civilizaci v rozmeri stari...bohuzel vsak zaroven dochazi k tomu, ze prevysuji pocet dostupnych hvezd v radiusu 100 svetelnych let. Samosebou lze formuly lepe propracovat - ne kazda civilizaci vydrzi (o tom se muzeme brzy sami presvedcit, ale snad ne): bud zanikne dobrovolne (prestane je to bavit, vlastni blbosti,...), nebo prejde jinam z biologickeho omezeni (viz napriklad Toltekove, Castaneda a podobne veci) a bude mimo moznosti klasicke detekce a-la SETI, zanikne v souboji s ostatnimi za predpokladu ze na jeji misto nenastoupi jina (lokalita bude neobyvatelna jako v pripade Nadace byla Zeme). Tim se pocet snizi na mez odpovidajici poctu hvezd.
No jestli je v radiusu 100 sv. let 15k hvezd, tak to nejni malo a sance zde jiste je.

Mam samosbou stejne pochyby o tom, ze by zrovna dana civilizace byla v te fazi, kdy budou sami naslouchat okolnimu radiovemu sumu vesmiru a jeste do nej neco posilat. btw, posilam nejaky signal do vesmiru, aby byl detekovatelny? Predpokladam, ze pasivni prijimac typu Tamara se asi na zminovanou vzdalenost nechyta.
Proste to muze byt jen jedno stoleti v jeji historii, protoze predtim toho nebyly schopni a pote jim to prijde jako zbytecne, neeftivni, zdravi skodlive, zastarale atp.

Nikdo se zatim nevyjadril k tomu uvodu, jestli tam je chyba, nebo to nedoplnil - procento mapovane oblohy, vycisleni analyzovanych signalu...
Analyzuji se i data ze zminovanych/pripravovanych teleskopu?

EDIT: Kdyz jsem si doplnil udaje do Drakeovi rovnice podle sveho uvazeni, vyslo mi jen par stovek civilizaci (proti defaultnim 62500). To vzhledem k rozmeru okolniho vesmiru prakticky vylucuje moznosti kontaktu, pokud by se nerosrizily do dalsich mist...

Nevim jak ve windows, ale ja na Linuxu pouzivam KBoincSpy( trochu pomaham autorovi Robertu Virgovi ). Kazda WU je peclive zaznamenana a nejlepsi( podle nastaveni ) vysledky se archivuji. Podobne jako v SetiSpy. Obcas si ty vysledky dokonce prohlizim Krom toho na strankach klasika je( bylo ) mozne koukat na nejnadejnejsi signaly( candidates ). Je tam dokonce prehled lidi, kteri dany signal analyzovali. Cas od casu( uz nevim, kolikrat ) dokonce zajedou do Areciba a nejnadejnejsi mista oblohy prohlizeji zvlast

Diky, FordPrefect.
Je to sice hekze, ale nijak to neresi nadhozene otazky kolem teoerticke pravdepodobnosti nalezeni signalu. U Einsteina lze vycislit, jaka je treba citlivost detektoru k identifikaci gravitacni vlny. Jak je to u SETI?
Nijak to neresi odhad poctu zdroju signalu. Je nejaky kvalifikovany odhad?
Nic to nerika k tomu, jestli se analyzuji data i z jinych teleskopu nez ten jeden?
Kolik oblohy bylo prozkoumano? V jak sirokem casovem obdobi?

To, ze se 'vysledku' WUs dobre ukladaji v db (byt jsou s ni problemy) a ze maji nejake hodnoty spikes, triples atp. neni nic noveho - to je zalezitost z minuleho stoleti a od te doby asi asi [nic] moc nezmenilo. Pokud se neco zmenilo, tak sem s tim.
Zajima mne teoreticke zazemi za tim, ne statistiky spocitanych jednotek. Zajimaji mne vstupni hypotezi, predpoklady, ne miliardy zamitnutych WUs prazdneho sumu bez signalu.

Moc otazek, zadne odpovedi Neverim tomu, ze si nikdo takove otazky neklade, zvlast po letech ucasti v projektu...

je prece nad slunce jasne, ze z te rovnice se nic nedovime. Kazda z hodnot dosazovana do te rovnice je vycucana z prstu. O cem ma smysl hovorit jsou algoritmy pro analyzovani tech dat. Myslim, ze se blizi( nastala ) doba, kdy vypocetni kapacity boincu umozni lepsi analyzu signalu. Co ja vidim jako problem soucasneho projektu s@h, tak to je ze z Areciba mame jen vyrez oblohy. Myslim, ze by to chtelo pokryt celou oblohu. Klidne totiz muze nekdo celou dobu vysilat z relativne blizkeho zdroje, my se to vsak nedovime. Pro ty z nas, kteri se jiz s UFO setkali, by to nebylo nic prekvapiveho. Ja treba pocitam seti, protoze chci vedet, jestli nas ti magori odrizli od zbytku vesmiru, nebo ne.

To, ze je metoda analyzi signalu zastarala a ze neni pokryta cela obloha je vsem zainteresovanym jasne a opet nic noveho. Znovu otazka bez odpovedi - je to pouze tech 28%? Jsou to pouze data z jednoho teleskopu?
Pokryt celou oblohu? Ok, ale ma to smysl, resp. je to dostatecne prinosne? Ja myslel, ze Galaxie maji spise diskovy nez kopulovity tvar a tudiz nektere smery maji nizkou hustotu hvezd. Treba plati hypoteza co navrhl Dura - ze vyspele civilizace budou mit tendenci se odstehovat nekam mimo ruch centra [a vystaci si s jinymi zdroje energie]. Proste nevim a stale na to od nikoho nemam smysluplnou odpoved.

Udaje v te rovnici rozhodne nejsou vycucane z prstu. Kdyz si znovu pozorne prectes pasaz, kterou jsem citoval, je tam zcela konkretni cislo poctu hvezd v danem radiusu. Take jiz vime, ze i [nektere] ostatni hvezdy maji jako obeznice planety...a extrasolarnich planet uz par desitek objeveno bylo. Neni to dostatecne presny ukazatel, ale dale se zpesnuje a je to zrejma indicie.

Tak jako existuji pocitacove modely [nejen!] zemskeho klimatu, existuji modely solarnich soustav ba i celych galaxii - napriklad Duro posilal pekny odkaz na jednu animaci simulujici kolizi.
Z techto modelu lze usuzovat na podobu jinych solarnich soustav, predikovat vyvoj nasi soustavy a dalsi veci.
To vse (a jiste mnohe dalsi) zpesnuje intervali parametru pro danou rovnici.

Hovorit o algoritmech samosebou take muzeme a jiz jsem to v metodologickem uvodu navrhl. Rad si vyslechnu tvoji kontruktivni kritiku soucasneho stavu a doporuceni pro lepsi metodu...nad vagni koukejme na celou oblohu a snad se rozjede algoritmus testovany na Beta SETI (doufam ze ne jen jako 'pomoc' jak zvladnout napor lidi ze SETI zombie).