Forum boinc.cz

Nevím, kam to postnout, tak sem.
Dneska jsem se rozkejval ke komplet reinstallu kompu. Rozhodl jsem se vyřešit i BOiNC a jeho umístění stran disku apod. Protože mám v kompu 2 disky (160 a 40), tak jsem na 40, která slouží jako archiv instalací apod (tj. moc se na ní nepřistupuje) udělal 3gigovou partition jen pro BOiNC. Jsem zvědav, jak se změní, pokud vůbec, rychlost výpočtů, když má BOiNC pro sebe defacto disk (dřív byl na C spolu se systémem, swapem apod).

// Odstřiženo od treadu Na čem počítáte azor666

2 Higgi : Pokud pocitac neswapoval, tak myslim, ze se to moc nezrychli. Zapisy na disk nejsou u BOINCu tak velke, aby ho to nejak extremne zpomalovalo. I kdyz zalezi na projektu, nektere jsou narocnejsi, ale nikdo to asi zatim nezkoumal, protoze disk je vetsinou to posledni, co muze rychlost vypoctu ovlivnit.
Libor

SATA nebo IDE?
I tak myslím, že případné zrychlení, je víc než vykompenzováno nutností hlaviček čekat na to, až přijede BOINC partition.
Ta je malá a tudíž se na ní musí zapisovat s velkým seekem a disk se musí otočit o 90% než se hlavičky dostanou nad ní.

IDE. Spíš bych se divil, když by to mělo zásadní vliv. Výhodu to má de facto jen v tom, že se snadněji zálohuje .

Souhlasim vcelku s vejpuste.
Mensi partition je rychlejsi. Pri vetsim mnozsti zapisu se vsak rychleji fragmentuje (rychleji dochazi k prepisum 'volnych' mist), ale zase defragment je rychlejsi

zdepsi mozna narazel na to, ze 2 disky posazene na jednom kablu IDE nemusi byt to prave orechove...zvlaste kdyz jedno zarizeni jede v jinem modu nez druhe (CD-ROM vs. rychly IDE disk) atp. Tenhle trouble na SATA nenastava.
(ze se kurna furt delaji ve velkem IDE mechaniky a SATA mechanik je stale jako safranu. Pristi tyden budu testovat Blue-ray mechaniku...asi opet IDE).

No, na jedný kšandě mám IDE disky a na druhý IDE CDRW+DVDRW. Z kombinací, že je na kšandě CDROM a disk se mi motá hlava (vždy mi to bylo proti mysli). Až budou finance, koupím 300G SATA disk a bude ;o).

No já spíš myslel na to, že na tom disku má teď dvě partition. Jednu asi 37GB a tu druhou na BOINC 3GB.
Jelikož part je výseč z disku, tak to znamená, že pokud by BOINC hodně zapisoval (do svého adresáře) tak ta jeho malá part je oproti té druhé asi jen 10%,
to znamená že disk se musí otočit o 90 % než se hlavička dostane nad part BOINCu. Je tu tedy dost velká časová ztráta. Taky to, že part je relativně úzká, způsobí, že
hlavičky musí více seekovat, aby na ní zapsali.

jeste BFU dotaz. Jak vypadá particion na disku. Je to kruhová výseč nebo mezikruží (prstenec)? A jak to vypadá na discích s kolmým zápisem. A co nato Jan tleskač?

Azor ma vic pravdu nez zdespi. Partition je prstenec. Tedy teoreticky. Co si s tim udela elektronika disku je ve hvezdach. Navic jeste disk se zapnutym SMART muze nektere vadne bloky disku relokovat jinam a tim jde seek do haje.

2 Higgi: Myslim ze tim presunutim na mensi disk jsi zapis i cteni spis zpomalil. 40GB disk bude pomalejsi nez 160GB. Hlavne diky hustote zaznamu na plotnu. Takze pri stejnych otackach disku mas vic prectenych dat za otacku u vetsiho disku. Seek nad 40GB a 160GB diskem by mel byt temer stejny.

Edit: To oddeleni BOINCu na samostatnou partition bych videl jako prinosny. Pokud se ostatni partition toho disku pouzivaji jen narazove na zalohy, tak se hlavicky disku pohybuji vetsinu casu prave jen nad tou partition s boincem a je to rychlejsi i pri vyssi fragmentaci nez kdyby byly soubory boincu sice mene fragmentovany, ale rozhazeny po celem velkem disku.

// Odstřiženo od treadu Na jakých PC počítáte azor666

Kouknul jsem se na pár článků (PC-tunig a anglická wiki) a zdá se, že je to tak jak jsem si myslel (bubak psal) Data se ukládají do prstenců=> čekal bych že particion bude prstenec =>seak bude na particion rychlejší ALE
Aspň podle PC-tuningu to zas nebude tak jednoduché. Nevím jestli se to stále používá, ale zaujala mě ta informace o prokládaném zápisu (vzdáleně podobné raid0) když ktomu připočtu SMART, NCQ atd tak skutečně vím více o konstrukci atomové bomby než o tom co PC provede se souborem text.pdf když zmáčknu uložit.
BTW kolmý zápis je něco úplně jiného než jsem myslel

Jak se ukladaji data a jaky tvar ma partition na i-RAMu?

Dneska ma datovy hw vzdy svou vlastni logiku. Muze to delat jakkoliv. Asi nema smysl to resit.

Honza píše:Jak se ukladaji data a jaky tvar ma partition na i-RAMu?

AFAIK se tam ty data ukládají do tvaru koule. A uvnitř té kole jsou další koule které jsou několikanásobně větší a na nich jsou ty particions né.
Ale dělal jsi nějaké opravdové testy výkonu??? Máš nějaké naměřené data? Třeba clima jede 1.xy s/ z iRAM a 1.yx sekundy z HDD (ideálně porovnávat s sítovým diskem který je pomalejší)
Btw je tady testovací balíček EAH tak by to šlo vyzkoušet i na něm.

Ono take zalezi i na dalsich vecech - velikost partition a tudiz sektoru, mira fragmentace atp.
Neumim rict, o kolik je pro ten ci onen projekt -iRAM rychlejsi nez nejaky HD. Podle mne to bude u mnoha projektu zanedbatelne - krome tech, ktere maji velky I/O nebo pokud je v zasobe hodne WU (core musi stale prepisovat xml soubory a generuje GB cteni/zapisu). U cteni je to ale stejne jedno, pokud to jede z cache.
Short: sorry, konkretni cisla pro BOINC nemuzu hodit

Honza píše:Ono take zalezi i na dalsich vecech - velikost partition a tudiz sektoru, mira fragmentace atp.

To mi připomělo jak se občas musím smát když někdo udává výsledky třeba benchmarku stylem 8764.12345. Jako by na těch setinách záleželo když má systémové chyby měření třeba 15% a ještě fůru nahodilých faktorů se kterými nepočítá. (viz posel z Liptákova: stalo se tak na podzim 1912 +-200let)
Proto by byl ideální test dvou BOINC - 1)I/O náročný=CPDN+funkční magor (s kupou xml) a 2) nenáročný Test balík EAH
na dvou co nejvíce rozdílných záznamových médiích ideál iRAM vs třeba sdílený NTBdisk připojený přez wifi
Tam se poznalo jestly jestli je zrychlení reálné nebo zbůsobené tím že venku sněží.
Můj typ CPDN rozdíl >10% EAH ~%.