Ohrožuje MN4 naší planetu?
Napsal: čtv lis 24, 2005 8:56 am
Planetku s označením 2004 MN4 objevili pracovníci arizonské observatoře Kitt Peak v červnu loňského roku při 2 nočních pozorováních. Znovu byla sledována 18.prosince v observatoři Siding Spring v Austálii. Následně vydaly dva automatické systémy nezávisle na sobě varování, že hrozí možnost kolize planetky s naší zemí.
Podobných případů už byla spousta, dosud ale další pozorování vždy vedla k upřesnění dráhy a tím snížení nebezpečí srážky na nulu. Toto ovšem nebyl případ MN4 u níž každé další pozorování pravděpodobnost srážky se zemí předpovězený na 13. (pátek
) dubna 2029 jen utvrzovalo. Zatímco 23.prosince byla pravděpodobnost srážky 1:300 o den později 1:60 a 27.prosince dosáhla 1:37. Tak nebezpečný objekt dosud astronomové nezaznamenali!
Na turínské škále rizika dosáhla 4.stupně z 10 možných, to znamená ,,blízké setkání a 1% a větší šancí na lokální devastaci,,.
Planetka má dle odhadů 320m v průměru a její dopad na zemi je odhadován na 1000 megatun trhaviny, což je zhruba 100násobek ničivé síly tunguzského meteoritu z roku 1908.
Další podrobná pozorování poté začala přinášet již více potěšující informace. Setkání s MN4 by mělo být v roce 2029 velmi těsné, ale ke srážce pravděpodobně nedojde. Její průlet bude ale pouze 1/10 vzdálenosti Země od Měsíce.
Na těchto podrobných pozorování se výraznou měrou podílela observatoř v Arecibu. Shodou okolností její měření dospěly k téměř stejnému průměru 320m, jako má samotná anténa. Přesně by průlet měl být 30.000km nad Zemí, tedy nad úrovní geostacionární dráhy. Tak těsný průlet se dle odhadů odehrává maximálně jednou za 1000let. Díky této kombinaci relativně velkých rozměrů a velmi malé vzdálenosti, která bude 13.dubna 2029, bude možné sledovat MN4 pouhým okem
a to dokonce máme štěstí že bude viditelná pouze v Evropě, Africe a západní části Asie. V době nejmenšího přiblížení bude planetka pozorovatelná jako objekt 3.hvězdné velikosti, pohybující se rychlostí 2,5 stupně za minutu souhvězdím Raka.
Další nebezpečí hrozí v ovlivnění dráhy planetky gravitačním polem Země. Dnešní odhad zahnutí dráhy je o 28 stupňů, ale co bude dál, se nyní určuje jen velice těžko. Prakticky nelze přesně vypočítat jaký gravitační efekt bude Země mít a právě proto se plánuje vyslání rádiového majáku, aby bylo možné přesně sledovat její dráhu.
Hrozí totiž efekt tzv. klíčové dírky.
Pokud totiž planetka prolétne prostorem o průměru asi 550 metrů ve výšce zhruba 30.000 kilometrů, dostala by se do rezonance 7:6 se Zemí. To by znamenalo že šest oběhů planetky kolem slunce by se rovnalo sedmi oběhům Země. Rezonance by tímto přivedla planetku do nebezpečné blízkosti Země opět v roce 2036. Dnešní technika přitom neumožňuje astronomům určit vzdálenost s přesností lepší než 50km. Rádiový maják na povrchu planetky by umožnil získat data s dostačující přesností.
Současné odhady hovoří o 1:10.000 že ke srážce v roce 2036 dojde. Je to sice velmi malá pravděpodobnost, ale její nebezpečnost je hlavně v tom, že by se mohla opakovat právě každých 7 let. Pokud by maják zjistil nebezpečí , byl by dostatek času na odklonění planetky z její současné dráhy ještě před rokem 2029. Už jen středně silný raketový motor by stačil ke změně rychlosti planetky o 0,3cm/hod. Pokud by byl na povrch planetky vysazen v roce 2014, stačila by tato změna k naprostému znemožnění jejího průchodu klíčovou dírkou.
Podobných případů už byla spousta, dosud ale další pozorování vždy vedla k upřesnění dráhy a tím snížení nebezpečí srážky na nulu. Toto ovšem nebyl případ MN4 u níž každé další pozorování pravděpodobnost srážky se zemí předpovězený na 13. (pátek
Na turínské škále rizika dosáhla 4.stupně z 10 možných, to znamená ,,blízké setkání a 1% a větší šancí na lokální devastaci,,.
Planetka má dle odhadů 320m v průměru a její dopad na zemi je odhadován na 1000 megatun trhaviny, což je zhruba 100násobek ničivé síly tunguzského meteoritu z roku 1908.
Další podrobná pozorování poté začala přinášet již více potěšující informace. Setkání s MN4 by mělo být v roce 2029 velmi těsné, ale ke srážce pravděpodobně nedojde. Její průlet bude ale pouze 1/10 vzdálenosti Země od Měsíce.
Na těchto podrobných pozorování se výraznou měrou podílela observatoř v Arecibu. Shodou okolností její měření dospěly k téměř stejnému průměru 320m, jako má samotná anténa. Přesně by průlet měl být 30.000km nad Zemí, tedy nad úrovní geostacionární dráhy. Tak těsný průlet se dle odhadů odehrává maximálně jednou za 1000let. Díky této kombinaci relativně velkých rozměrů a velmi malé vzdálenosti, která bude 13.dubna 2029, bude možné sledovat MN4 pouhým okem
Další nebezpečí hrozí v ovlivnění dráhy planetky gravitačním polem Země. Dnešní odhad zahnutí dráhy je o 28 stupňů, ale co bude dál, se nyní určuje jen velice těžko. Prakticky nelze přesně vypočítat jaký gravitační efekt bude Země mít a právě proto se plánuje vyslání rádiového majáku, aby bylo možné přesně sledovat její dráhu.
Hrozí totiž efekt tzv. klíčové dírky.
Pokud totiž planetka prolétne prostorem o průměru asi 550 metrů ve výšce zhruba 30.000 kilometrů, dostala by se do rezonance 7:6 se Zemí. To by znamenalo že šest oběhů planetky kolem slunce by se rovnalo sedmi oběhům Země. Rezonance by tímto přivedla planetku do nebezpečné blízkosti Země opět v roce 2036. Dnešní technika přitom neumožňuje astronomům určit vzdálenost s přesností lepší než 50km. Rádiový maják na povrchu planetky by umožnil získat data s dostačující přesností.
Současné odhady hovoří o 1:10.000 že ke srážce v roce 2036 dojde. Je to sice velmi malá pravděpodobnost, ale její nebezpečnost je hlavně v tom, že by se mohla opakovat právě každých 7 let. Pokud by maják zjistil nebezpečí , byl by dostatek času na odklonění planetky z její současné dráhy ještě před rokem 2029. Už jen středně silný raketový motor by stačil ke změně rychlosti planetky o 0,3cm/hod. Pokud by byl na povrch planetky vysazen v roce 2014, stačila by tato změna k naprostému znemožnění jejího průchodu klíčovou dírkou.