Forum boinc.cz

Australskym fyzikum se podarilo laboratorne odzkouset technologii na zpomaleni ci zachyceni lazeroveho pulzu: lazerovy pulz se vystreli do specialniho krystalu zpomalujicim svetlo, jehoz propustnost je rizena sekundarnim paprskem, ktery takto dokaze uveznit ten pulz svetla a za chvili (pisi o sekunde) ho zase vypustit ven presne tak jak vesel dovnitr - vcetne spinu vsech fotonu. Nejde tedy jen o nejake uzavirani a otevirani propuste ci clony, ale o skutecne zacyceni/zpomaleni male casti paprsku. Oznacuji to za prulom v kvantove technologii. Takoveto rizene zachycovani/zpomalovani fotonu se da vyuzit k budovani pameti o neskutecne kapacite a rychlosti, a take k budovani kvantovych pocitacu o mnoho radu rychlejsich nez jsou soucasne superpocitace. Vice detailu zde (anglicky):

http://www.wired.com/news/technology/0, ... _tophead_1

Bohuzel je to psano spise pro laiky, takze tam moc technickych detailu neni.

Pro uplne laiky - predstavte si to velmi zjednodusene jako krabici od bot, do ktere vystrelite davku ze samopalu, ty kulky ji bude par minut pomalicku prochazet, a pak vyleti zase ven s puvodni rychlosti a vsechny i s puvodnimi otackamy kolem sve osy jako kdyz do skatule vletely.

Hm, zaujimave, ten clanok naozaj je len pre laikov takze vlastne nic neosvetluje, o tychto experimentoch som uz pocul, robia na nich uz dost dlho.

Dolezite je ale uvedomit si, ze v skutocnosti svetlo nie je spomalene, pretoze by sa tym porusila teoria relativity. Foton vzdy a za kazdych okolnosti leti rychlostou svetla.
Vtip je v tom, ze v niektorych prostrediach sa foton pohybuje tym sposobom, ze ho castica prostredia pohlti a nasledne vyziari v podstate nezmeneny. Ta chvilka, pocas ktorej je foton pohlteny, ho pre vonkajsieho pozorovatela akoby "zbrzdi". Cize ak mate vhodne prostredie (krystaly su velmi vhodne, pretoze su uvaznene vo velmi pevnej krystalovej mriezke a preto radi foton vyziaria taky ako bol bez toho, zeby si ukradli trocha z jeho energie), tak mozte svetlo "zbrzdit" ci dokonca "uvaznit" tym, ze sa bude pohlcovat az vyzarovat a pohlcovat a vyzarovat atd. Vysledna rychlost svetelneho luca bude teda ako by velmi mala, napriek tomu, ze fotony stale letia rychlostou svetla.

Cize lepsia analogia s tou krabicou od bot je taka, ze vypalite do nej davku zo samopalu, gulky vnutri krabice budu letiet sice stale rovnako rychlo ako vonku ale vdaka "magickej krabici" sa budu neustale vnutri odrazat s tym, ze dokazu si zachovat povodny smer, ked ich znovu vypustite von.

Btw, kvantove pocitace su vychytena tema uz par rokov, su sice este len v plienkach, ale jedno je jasne - budu mat obrovksu vypoctovu kapacitu, avsak budu sa dat pouzit iba na niektore ucely, napr. na kryptovanie (informacia sifrovana kvantovym pocitacom bude kvoli kvantovemu principu vraj absolutne nerozlustitelna).
Ale nikdy nebudete hrat pocitacovu hru na kvantovom pocitaci..

To mi pripomina, ze jsem kdysi cetl jeden clanek o tom, jak se nejakym vedcum snad podarilo urychlit svetlo a ve vysledku byl onen paprsek pri testu zachycen o nejakou pikosekundu driv, nez byl vypusten .

Necroman píše:To mi pripomina, ze jsem kdysi cetl jeden clanek o tom, jak se nejakym vedcum snad podarilo urychlit svetlo a ve vysledku byl onen paprsek pri testu zachycen o nejakou pikosekundu driv, nez byl vypusten .

no to by bylo fakt zajímavé, ale pikosekunda je přecejenom malá chvilička, nemohli se třeba splést? Lepe řečeno - povedlo se to zopakovat? Nechápu teda jak mohlo být světlo "rychlejší než světlo"
a vlastně - čím to měřili, když vše probíhá v rychlostech světla?

4D 61 72 74 69 6E=Martin píše:no to by bylo fakt zajímavé, ale pikosekunda je přecejenom malá chvilička, nemohli se třeba splést? Lepe řečeno - povedlo se to zopakovat? Nechápu teda jak mohlo být světlo "rychlejší než světlo"
a vlastně - čím to měřili, když vše probíhá v rychlostech světla?

nasel jsem odkazy, ktere o tom pisi: Scienceblog, Livescience, Slashdot, NYTimes .
Zni to velmi zajimave:
"Researchers in Switzerland have succeeded in breaking the cosmic speed limit by getting light to go faster than, well, light."

Duro Kotulic Bunta píše:Dolezite je ale uvedomit si, ze v skutocnosti svetlo nie je spomalene, pretoze by sa tym porusila teoria relativity. Foton vzdy a za kazdych okolnosti leti rychlostou svetla.
...
Cize lepsia analogia s tou krabicou od bot je taka, ze vypalite do nej davku zo samopalu, gulky vnutri krabice budu letiet sice stale rovnako rychlo ako vonku ale vdaka "magickej krabici" sa budu neustale vnutri odrazat s tym, ze dokazu si zachovat povodny smer, ked ich znovu vypustite von.

No, ono "c" je konstanta rychlosti svetla ve vakuu (presne 299.792.458 m/s), ale v materialech ma rychlost zavislou nejen na vlastnostech materialu (predevsim na koeficientu zlomu), ale i na vlnove delce svetla. Samozrejme, pokud si clovek chce hrat na slovicka, pak se da rict, ze vlastne mezi atomy je vakuum a tedy svetlo i v materialech leti rychlosti "c" a je jen zpomalovano vlastnimi atomy, to bychom pak ale mohli taky tvrdit, ze Oktavka ve skutecnosti jezdi 2.5 Machu, akorat ji brzdi molekuly vzduchu
Cely problem je v tom, ze predstavovat si fotony jako neco hmotneho (malinkou kulicku) je nespravne - svetlo ma dualni charakter vlneni i hmotneho telesa, a prave proto spousta srovnani s hmotnymi priklady, jako ten muj se samopalem, nemohou nikdy presne sedet. Neni ale rozhodne spravne prirovnani zpomaleneho svetla v krystalu, ke kulkam minuty se odrazejicich uvnitr skatule, nez vyleti ven. Kdyz uz chceme byt puntickari, pak bychom museli rici, ze skatule (krystal) je naplnena svestakmi (atomy), kde kazda svestka strelu na jedne strane pohlti, chvili podrzi, a pak na druhe strane zase vyplivne s puvodni rychosti a rotaci. Samozrejme je to ale zase jen zjednodusene prirovnani snazici se efekt priblizit laikovi.

Duro Kotulic Bunta píše:Btw, kvantove pocitace su vychytena tema uz par rokov, su sice este len v plienkach, ale jedno je jasne - budu mat obrovksu vypoctovu kapacitu, avsak budu sa dat pouzit iba na niektore ucely, napr. na kryptovanie (informacia sifrovana kvantovym pocitacom bude kvoli kvantovemu principu vraj absolutne nerozlustitelna). Ale nikdy nebudete hrat pocitacovu hru na kvantovom pocitaci..

No, oni jsou dva principialni efekty v kvantove mechanice, ktere jsou podstatne pro kryptologii. Ten jev, ktery je pro sifrovani obzvlaste zajimavy je spin, ktery je v nedefinovanem stavu dokud neni pozorovan nebo meren. To znamena pokud se vysila kvantove sifrovana informace z mista A do mista B, tak na miste B se okamzite pozna jestli nekdo zpravu odpouslouchaval, pozoroval nebo zaznamenaval. A protoze takova vymena a kontrola toku informaci probiha v realnem case, da se okamzite stopnou, zmenit, ci poslat jinudy. Toto je co mel Duro na mysli, ze neni prilis vyuzitelne pro jine aplikace nez sifrovani. Jinak ale princip vyuzivani svetla (fotonu) k uschovavani informace je velice dobre pouzitelny pro superrychle a giganticke pameti ve vsech beznych aplikacich. Od jednoduchych pameti (cteni a zapis), je uz jen krok ke kvantovym logickym obvodum (manipulace kvantovych stavu) a dalsi krucek k celym kvantovym procesorum. Jakmile budou vyvinuty, neni duvod jich pouzivat jen v kryptografii - budou velmi vhodne a neskutecne vykonne i pro vedecke vypocty, a vsechny ostatni druhy vypocetnich praci, ktere zname, nebo i ktere si jeste ani nedovedeme predstavit. Je ale asi dost pravdepodobne, ze nez se zacnou vyrabet osobni kvantove pocitace, a vyvijet hry pro ne, tak asi ubehne jeste zatracene hodne casu. Ale nakonec, kdo vi?

Co se tyce rychlosti svetla, zpomalovani, i nadsvetelnych rychlosti, tak spousty informaci o tech pokusech a linku na podrobnejsi clanky, je ve Wikipedii:
http://en.wikipedia.org/wiki/Speed_of_light

Trux, dik za upresnenie, ale svetlo naozaj moze ist LEN rychlostou svetla, nikdy nie menej a niekdy nie viac, nezavisle od toho, v akom prostredi sa pohybuje a nezavisle na tom, ci sa nan pozerame ako na "gulicku" (foton) alebo ako na vlny/vlnenie.

To, ze v hmotnom prostredi sa svetlo zdanlivo pohybuje pomalsie ako je rychlost svetla (vo vakuu) je sposobene presne tym, ako som hovoril a co aj ty spominas - neustalym pohlcovanim a naslednym vyziarovanim fotonov (elektromagnetickeho vlnenia) atomami prostredia. Podrobnejsie:

elektromagneticke vlnenie sa siri priestorom. Vo vakuu je to tych 299.792.458 km/s. Zrazu sa objavi hmota - to znamena elektrony. Elmag vlnenie zakonite interaguje s tymito elektronmi (kedze elektrony su nabite castice), a teda elektrony vlnu pohltia - zacnu vibrovat (alebo sa jednoducho zmeni vlnova funkcia tychto elektronov, ak to berieme kvantovomechanicky). Ak sa frekvencia tychto vibracii nerovna ich rezonancnej frekvencii, energiu nasledne znova vyziaria, a to s rovnakou vlnovou dlzkou ako malo povodne vlnenie (vdaka kvantovomechanikcym draham, po ktorych elektrony obiehaju a nemozu si teda nechat len "troska tejto energie"). A vlna/foton cestuje dalej, opat presne rychlostou svetla vo vakuu. Ta chvilka pocas ktorej vsak elmag vlnenie bolo pohltene, samozrejme sposobi oneskorenie sirenia sa vlnenia, a teda z vonkajsieho pohladu sa svetlo siri v akomkolvek hmotnom prostredi pomalsie ako vo vakuu. Prirovnanie so skodovkou iducou 2.5 macha nie je dobre, pretoze ona by sa musela vzdy po zrazke s molekulami vzduchu rozbiehat, pretoze by stratila kineticku energiu, kdezto foton sa nerozbieha, on jeenoducho bude vyziareny vibrujucim elektronom rychlostou svetla a bez straty energie.

Nejedna sa o nijaku barlicku ci mentalnu pomocku ze ako si to predstavit, ani o hru o slovicka, ono to presne tak v prirode aj naozaj funguje.

Takze to prirovanie s krabicou od bot plnou svestek je uplne presne (diky za doplnenie, presne to som mal na mysli, odraz od stien evokoval skor predstavu nejakeho zrkadla), pricom to je aj uplne fyzikalne korektne.

Rozne materialy (pokial si aspon ciastocne priesvitne) maju roznu mieru spomalovania svetla tymto procesom, inymi slovami, roznu opticku hustotu (rozny index lomu), zavisiaci od usporiadania elektronov a atomov v danom prostredi. Rovnako aj toto spomalovanie (cas "podrzania" si energie elmag vlny pocas jej pohltenia elektronom) je zavisly na energii ziarenia (v pripade viditelneho svetla na farbe), co vedie k rozkladu svetla na farby napr. pri prechode hranolom.

Nesmieme zabudat, ze foton (elmag. vlnenie) je popisane rovnicami, ktore by nefungovali ak by rychlost svetla nebola vzdy a za kazdych okolnosti rovna prave tych 299.792.458 km/s.
Akekokolvek prostredie teda moze svetlo "zbrzdit", co je vsak len dosledok neustaleho pohlcovania a vyziarovania svetla v casticiach prostredia.

Z podobneho dovodu svetlo nikdy nemoze ist ani rychlejsie ako 299.792.458 km/s, jedine zeby preslo cez hyperpriestor, co je zatial nedokazana vec.


Ku kvantovym pocitacom sa uz podrobnejsie neviem vyjadrit, pretoze som o tom cital uz davno, to co som spomenul o obmedzeni kvantovych pocitacov na kryptografiu som vychadzal z rozhovorov s jednym kamaratom, ktory robil z kvantovych pocitacov dizertacku v oxforde. Problemom je najma to, ze spin castic (fotonov) sa tazko ovplyvnuje a je dost statisticky nahodny, co znemoznuje vyuzitie typu informacia zakodovana v nulach a jednotkach, pretoze tie nuly a jednotky nebudeme vediet poskladat v pozadovanom poradi. Ale ako vravim, cital a rozpraval som sa o tom davno, takze teraz sa k tomu nemozem nejako seriozne a spolahlivo vyjadrit.
V kazdom pripade budem len rad, ak by sa to dalo niekedy vyucit aj pre procesory...

Este k tomu prekroceniu rychlosti svetla: takisto sa jedna len o ciastocne skreslenie fyzikalnej reality.
Osobne povazujem za nezodpovedne, ze autori tychto (inak pravdivych) sprav neupozornia novinarov ci verejnost na to, ze ten bombasticky nazov je pravdivy len ciastocne.

Jedna sa totiz o to, ze ak berieme svetlo ako vlnenie, existuje viacero typov "rychlosti", kazda z nich majuca nejaku matematicku definiciu.
To, co sa v tych experimentoch prekrocilo, nie je vobec to, co si pod rychlostou svetla laik predstavuje. Nemozeme vdaka tomu preniest informaciu rychlejsie ako svetlo. Neporusuje sa tym teoria relativity. Inymi slovami, je nam uplne na prd ci sa takato "rychlost svetla" prekrocila alebo nie, minimalne z pohladu prenosu informacii.

Ide o to, ze matematicky su definovane minimalne dva druhy rychlosti pre vlnenie, mate tzv.
fazovu rychlost a
grupovu rychlost.
Fazova je presne to, co si pod rychlostou predstavujeme - napr. rychlost vrcholku vlny pri vlneni na hladine oceanu.
Grupova rychlost (to je presne to co sa v tych experimentoch prekrocilo, fazova zostala rovna rychlosti svetla) je nieco uplne ine, nesuvisi to s prenosom informacie.

Vo wikipedii je pekny priklad, ktory tu trocha prerozpravam a doplnim:

predstavte si mohokilometrov dlhy rad ludi. Kazdy z nich ma zakricat vtedy, ked zacuje hlas jeho suseda. Tym padom sa "rychlost" takto sireneho kriku/signalu bude sirit rychlostou zvuku (plus nejake oneskorenie sposobene reakciou cloveka a rozozvucanim hlasiviek). Toto je fazova rychlost, kde jednotlive susediace "castice" si vymienaju informaciu, teda dochadza k prenosu informacie touto rychlostou.

Teraz si predstavte, ze vsetkym tym ludom nakazete, aby zakricali nie ked zacuju hlas suseda, ale jednoducho len v dohodnuty presny cas ktory si budu sledovat kazdy na vlastnych hodinkach.
Takymto sposobom nedojde k ziadnej vymene informacie medzi tymy ludmi, proste si budu kricat podla hodiniek a nevediac o tom, ci ich sused uz krical.
Teoreticky tato rychlost (nazyvana vo fyzike grupova) moze byt az NEKONECNA - to v pripade, ze prikazete vsetkym zakricat presne v rovnaky cas.
Ziadna informacia sa neprenesie, napriek tomu ze grupova "rychlost kriku" bola nekonecna.

Jednoducho, az na par sekundarnych aplikacii tie experimenty o svetle rychlejsom ako svetlo nie su vobec take bombasticke, a je to dost zavadzajuce a skreslujuce, kedze to svetlo sa v skutocnosti vobec nesiri priestorom rychlejsie ako rychlostou svetla.

Duro Kotulic Bunta píše:svetlo naozaj moze ist LEN rychlostou svetla, nikdy nie menej a niekdy nie viac, nezavisle od toho, v akom prostredi sa pohybuje a nezavisle na tom, ci sa nan pozerame ako na "gulicku" (foton) alebo ako na vlny/vlnenie

Nic ve zlem, Duro, ale s tim rozhodne nemohu souhlasit. Je pravda, ze rychlost svetla ve vakuu je konstantni, a to vcetne "vakua" mezi atomy (i kdyz na druhou stranu, je i teorie, ze konstanta rychlosti svetla se s vyvojem a rozpinanim vesmiru take meni, ale o tom jsem rozhodne nechtel diskutovat). V materialech se ale svetlo proste siri pomaleji, a to prave diky efektu, ktery jsi tak dobre popsal. To, ze se fotony ve "vakuu" mezi jednotlivymi atomy pohybuji rychlosti "c" nikdo nepopiral, ale tvrdit kvuli tomu, ze rychlost svetla v materialech je take "c", jen nebyt tech zatracenych atomu, ktere ho zpomaluji, mi pripada dost postavene na hlavu. To je jako kdyby's rekl, ze nebudou-li ve vzduchu (vode, skle,...) zadne atomy, bude se jimi svetlo sirit rychlosti "c". Sam urcite uznas, ze je to dost absurdni oxymoron. A to presne jsem mel na mysli svym prikladem s Oktavkou, ktery jsi nespravne interpretoval. Nesnazil jsem se prirovnavat auto k fotonu, ale poukazoval jsem tim na fakt, ze pri posuzovani rychlosti v materialu, samotny material vylucujes. Oktavka by take jela mnohem rychleji, kdyby ve vzduchu nebyly zadne atomy, ktere ji brzdi (jen by potrebovala jinou prevdovku).

Jinak samozrejme se vsim, co pises, souhlasim a nepopiram, ani jsem nepopiral. V uvodnim clanku jsem se proste snazil kratce priblizit ten clanek o pokusu se zadrzenim svetla, a nenapadlo me, ze bych k tomu mel pridat kapitolu vysvetlujici sireni svetla. Podvedome jsem asi uz tusil, ze me te namahy usetris Osobne skutecne obdivuji jakym zpusobem ze sebe dokazech vychrlit tak sahodlouhe a podrobne prispevky. Nejednu diskuzi jsem uz takhle vzdal (napr. ITER) - argumenty jsem sice jeste mel, ale ta rychlost a delka odpovedi, na ktere jsem musel zase patricne reagovat, me proste ubily. Me takova odpoved stoji casto mnoho desitek minut, a to si malokdy mohu dovolit tomu venovat. Je to ale skoda, protoze diskuze s tebou jsou vzdy zajimave, a vsadim se, ze ti clenove, kteri si najdou cas je precist, se z nich take obcas neco zajimaveho dovi. Asi si budu muset poridit nejaky software na psani hlasem, aby to slo rychleji

Nekdy si rikam, jestli v tvem pripade to slovenske "Duro" nema spise puvod ve francouzstine - "dur" znamena francouzsky "tvrdy", takze "Duro" by mohl byt ekvivalentem hlavy dubove - obcas skutecne v diskuzich tvrdohlave lpis na detailech a odmitas pripustit jine nazory, i kdyz jsou v podstate identicke, jen se lisi uhlem pohledu, nebo malym slovickem. Nevykladej si to ale prosim nijak negativne - velmi si tvych nazoru a vedomosti vazim, jen mam dojem, ze se obcas stavis do opozice jen tak z principu.

Jinak, co se tyce nadsvetelnych rychlosti, tak vedle Durova vylepseneho prikladu z Wikipedie, jiny klasicky a jednoduchy priklad, ktery laik snadno pochopi je toto: predstavte si, ze mate silnou svitilnu, nebo lazerove ukazovatko a promitate jim prasatko na velikou kupoli. Pri dostatecne velike kupoli, neni teoreticky zadny problem svitilnou pohybovat tak rychle, ze prasatko se po kupoli pohybuje rychlosti vetsi nez svetlo - dejme tomu, ze na obri kupoli jsou dva body vzdalene 300.000 km, tak neni problem poslat prasatko z jednoho bodu do druheho za mene nez sekundu, a sledovat tedy to prasatko pohybvat se mezi temi body rychleji nez svetlo. Stejne, ale jako v Durove priklade, se tim nedokaze prenest zadna informace z bodu A do bodu B. To by se dalo jen pomozi zrcatek v obou bodech, ale to uz by pak nebezelo nadsvetelnou rychlosti - ta informace by nejdrive musela cestovat z bodu A ke svitilne, a pak (po premisteni prasatka) zase zpet do bodu B. To bylo samozrejme jeste mnohem pomalejsi nez posilani svetla primo z A do B.

Trux, uz rozumiem ako si to myslel, som rad ze sme skonvergovali opat k niecomu rovnakemu...

V kazdom pripade, urcite tym, co si to precitali, to podrobne vysvetlilo sirenie svetla materialmi. Mozno podla teba ide len o hru so slovickami, ale podla mna to je velmi dolezity rozdiel.

Je to kvoli tomu, ze laikovi treba samozrejme veci vysvetlit zjednodusene, lenze aj to zjednodusenie musi mat svoje hranice. Ak povies "svetlo sa v materialoch siri pomalsie ako rychlost svetla vo vakuu" clovek ziska dojem, ze teda svetlo sa da spomalit a ze Einstein o tomto nevedel a ze teda vedci konecne spomalenim svetla rozsirili fyziku dalej a dokazu urobit uz aj viac ako obmedzuje teoria relativity. Ze sa podarilo urobit nieco velm vyznamne so samotnym pohybom svetla, fotonov. Myslim, ze prinajmensom dost velke percento ludi, co si to takto precitaju, tento dojem ziska. A pritom sa nejedna o nic suvisiace so samotnym svetlom ci fotonmi, ale len o hranie sa s pohlcovanim a znovuvyzarovanim svetla atomami prostredia.

Rovnako zo sprav o nadsvetelenej rychlosti si vydedukuju, ze fyzika kraca milovymi krokmi dalej za einsteina a ze za chvilu tu budeme mat cestovanie nadsvetelenymi rychlostami. Preto som upozornil (najskor strucne), ze nejde az o tak zrovna podsvetelnu rychlost ako by sa zdalo, ale som jednou jednoduchou vetou podotkol, ze v skutocnosti ide svetlo stale rychlostou svetla, len sa vyziaruje a pohlcuje.
Ak sa veci prilis zjednodusia a nepovie sa aspon jednou vetou strucne co je za tym, tak sa potom zacnu z toho rodit rozni novi "einsteinovia", pre ktorych to bude dokazom, ze einstein sa mylil, prinajmensom ze podobne ako Newtona ho zacinaju dnes vedci "upgradovat".
Toto hovorim z vlastnej skusenosti s diskusii s ludmi - presne takto prilis zjednodusene vysvetlene veci povazuju za dokaz a mnohokrat som zostal prekvapeny, ako si dokazu nefyzici zle interpretovat taketo nedostatocne podane informacie.

Takze - je pravda, ze niekedy som tvrdohlavy a bazirujem na slovickach , ale je to preto, ze (niekedy) viem odhadnut ako take zjednodusene vysvetlenie moze napachat skodu v predstavach ludi, ktori nemaju k tomu dostatocny background. A pritom staci jedna veta o pohlcovani a vyzarovani.

V kazdom pripade, ak sa tentoraz vo svojom odhade laickeho zmyslania mylim (co je samozrejme mozne), a moje az prilis podrobne prispevky bazirujuce na detailoch nie su zrovna najvhodnejsie, mozem si dat na ne pozor a obmedzit ich..
Som v kazdom pripade velmi rad, ze sem Trux taketo info davas, lebo ani ja nestiham sledovat vsetko v pokrokoch vedy takze aj pre mna su to castokrat novinky (napr. som ti doteraz velmi vdacny najma za info o supervulkanoch). Takze nerad by som ta svojim "Dur" pristupom odradil, to urcite nie..

Btw, kym ta napadla len asociacia s francuskym Dur, tak je dobre (pobavila ma tato tvoja uvaha) . Horsie by uz bolo, keby som vzbudzoval asociacie s ruskym slovom "Durak" (hlupak, zadubenec)
Btw, slovo "Bunta" je v japoncine krstne meno (ma ho aj jeden neslavne znamy clen japonskej mafie Yakuzy ) znamena "mnoho viet". Takze aj preto mozno tie dlhe prispevky.

A k tej rychlosti pisania prispevkov - no vacsinou mi moja rychlost pisania staci na zachytenie myslienok realtime, i ked pouzivam len osem prstov, preklepov dufam privela nerobim, no a kedze ludsky jazyk je dost nedokonala forma kodovania informacii, tak niekedy aby to malo cele zmysel a bolo to vystizne to trocha narastie...