Zajimavosti

[azor666]

Ja si mylim, ze je Duruv prispevek naprosta hovadina. To proste odporuje vsemu.

Pokut bych něčí příspěvky označoval za hovadinu, tak by to nebyli příspěvky dura.
Můžeš to mějak rozvést. Ukázat které části jsou chybné a proč?

[JardaM]

Azore, musím s tebou skoro ve všem souhlasit. Skoro.
Že prý jedeš na kolo do Francie. To se cestou blbě čte, ale vem si sebou češtinu, když už jsi Moderátor, teď II.
Jestliže... se píše již od mých mladých let .......pokud.... a to jsem jen o 5 let mladší než lignit.
A pak je tu shoda podmětu s přísudkem .... příspěvky nebyly.... , viď Honzo.

Musíte mi prominout. Stále trpím utkvělou ideou, že když chce někdo něco sdělit veřejnosti, měl by to sdělovat téměř spisovně. I když v tomhle píspěvku jsou taky nespisovnosti a sám mluvím často veeeelmi nespisovně.

[Bony]

2 Duro: nádhera...luxusní příspěvek....už je to nějaký čas co jsem četl o teoriích černých a červích děr....a jsem rád že jsem si mohl přečíst čerstvé shrnutí nových poznatku ohledně těchto fascinujících jevů.

[gRis]

Nuze, ani nevim kde zacit. Tak treba s tim, ze neni mozne do BH vletet. Cim blize je totiz clovek k horizontu udalosti, tim vyssi je dilatace casu. Takze pokud bych se rozhodl ted vletet do BH, vypadalo by to pro ostatni jako ze jsem uvizl v case. Z meho pohledu bych se pravdepodobne mohl bezmocne koukat jak se mi BH vypari pred ocima(toby trvalo hooodne miliard let a mozna by behem te doby i zanikl vesmir i se mnou). Krom toho zkratka cas za horizontem udalosti zanika, coz by byl docela pruser pokud bychom se chteli pohnout z mista - urazili bychom tak jakoukoli vzdalenost nekonecnou rychlosti(dokazete si to predstavit?). Tudiz musime predpokladat cestovatele, pohybujiciho se minimalne mimo cas. A novy Doctor Who bude az na Vanoce. Ted dobrou noc, neco treba jeste rozeberu zitra(dneska).

[Duro Kotulic Bunta]

Vdaka za pozitivne reakcie, som rad, ze vas prispevok zaujal. Ano, je to kompilat roznych info, osobne som ale napr. nikde nevidel jednoduchy popularny popis Cauchyho horizontu, jeho podstaty a dosledkov, info som ziskal citanim vedeckych clankov na tuto temu. Ak Al-Khalili o tom v jeho knihe pise, tak je to vyborne - ovsem neviem ci tu knihu niekto prelozil do cestiny (Al-Khalili je vseobecne dobry popularizator - aj jadrovej fyziky).
Je to jeden z nametov, ktore mam rozpracovane v sufliku a pripravene na clanok do casopisu, zatial len v takejto hrubej forme, v ktorej to podla mna nie je velmi dobre a ucelene vysvetlene. Mam teraz uz vela inych dolezitejsich povinnosti, ale ak sa najde cas, tak to dokoncim a zprehladnim. Clanok s podobne zaujimavou tematikou o buducnosti vesmiru a dvoch moznych katastrofach, ktore mu hrozia, som uz ale v cestine pred casom napisal a niekedy na konci tohto alebo zaciatku buduceho roka by mohol vyjst v casopise 21.stoleti. Spolu s dalsimi styrmi clankami na rozne temy, ktore som sa uz s sefredaktorom dohodol, ze postupne uverejni.

@gRis: naozaj nemaju vyznam komentare typu "je to hovadina" bez toho, aby si uviedol konkretny dovod preco si to myslis. Ako som povedal, nenapisal som len svoj nazor, ale nazor inych vedcov, ktori sa tym seriozne zaoberaju. Navyse, moderna veda je velmi vzdialena beznemu "selskemu rozumu", pretoze nasa kazdodenna skusenost jednoducho nepotrebuje brat do uvahy kozmologicke alebo napr. kvantove javy. Preto sme sa evolucne nevyvinuli tak, aby sme ich vedeli vnimat a predstavovat si ich. Potom sa nam prirodzene taketo teorie javia ako "odporujuce vsemu", ovsem to nie je chyba tych teorii, ale chyba naseho vnimania sveta. Nastastie, matematika dokaze tento nedostatok nasho vnimania prekonat a dokaze nam povedat veci, ktore by sme inak nemali sancu pochopit. Jednymi z tychto veci su napr. aj cierne diery, ktore ako vidis nie su len obycajnymi nicitelmi vsetkeho tak ako si to laicka verejnost v poslednych desatrociach zvykla vnimat.

@Jarda & Martin: stretnutiu so svojim dedom alebo aj vlastnym ja naozaj priroda zabrani. Princip najmensieho ucinku sa da jednoducho vysvetlit nasledovne: cestovanie v case si ludia predstavuju prilis zjednodusene ako zapnutie stroja a dorazenie do nejakeho casu. To je ale nespravna predstava. Cestovanie v case prostrednictvom cervich dier bude analogicke cestovaniu v priestore, ktore pozname dnes. To znamena, ze bude nan potrebna energia. Tak ako nemozme dnes v priestore cestovat tak ako sa nam zachce, ani v case to nebude mozne. Na niektore cesty v priestore (vlastne na velku vacsinu) nemame jednoducho dostatok energie - vidite aky velky problem je vobec poslat sondy na okraj slnecnej sustavy. Nemame zatial dostatok energie aby sme sa pozreli ani k najblizsim hviezdam. Jednoducho nemozme oklamat fyzikalne zakony, musime cestovat v sulade s nimi.
Rovnako aj v case - musime splnat zakony fyziky, a jednym z nich je aj princip najmensieho ucinku. Cas a priestor su navzajom spojene, a pokial vletite do ciernej diery, bude extremne energeticky narocne uskutocnit taku cestu, aby ste sa dostali do rovnakeho miesta priestoru v case minulom - cize pri ceste cervou dierou vyjdete v case a priestore, ktory bude velmi "daleko" od miesta a casu, kde sa nachadzate vy alebo vas dedko. Takze jednoducho nebudete mat dost energie dostat sa k nemu. Nebude to ziadne nezmyselne zabranenie typu zlomite si po ceste nohu ani nic podobne - jednoducho ak sa dostanete do minulosti tak nebudete mat dost energie na to, aby ste sa dostali do priestoru, kde by ste mohli uskutocnit nejaky casovy paradox. Tak ako dnes nemame dost energie na to, aby sme sa dostali do inej galaxie.

Takze nebude to take cestovanie ako sa prezentuje v mnohych sci-fi - ze nasadnete do stroja casu, stlacite gombik, urobi sa nejake cary mary a par zamlzenych svetelnych efektov, potom sa vsetko vyjasni a vy sedite so strojom casu na tom istom mieste ale v inom case. V ziadnom pripade to takto nebude mozne. Cestovanie v case teda nebude az take vsemocne a vzrusujuce ako je to v sci- fi. V kazdom pripade to vsak aj tak urcite bude extremne vzrusujuca vec.

[Duro Kotulic Bunta]

Nuze, ani nevim kde zacit. Tak treba s tim, ze neni mozne do BH vletet. Cim blize je totiz clovek k horizontu udalosti, tim vyssi je dilatace casu. Takze pokud bych se rozhodl ted vletet do BH, vypadalo by to pro ostatni jako ze jsem uvizl v case. Z meho pohledu bych se pravdepodobne mohl bezmocne koukat jak se mi BH vypari pred ocima(toby trvalo hooodne miliard let a mozna by behem te doby i zanikl vesmir i se mnou). Krom toho zkratka cas za horizontem udalosti zanika, coz by byl docela pruser pokud bychom se chteli pohnout z mista - urazili bychom tak jakoukoli vzdalenost nekonecnou rychlosti(dokazete si to predstavit?). Tudiz musime predpokladat cestovatele, pohybujiciho se minimalne mimo cas. A novy Doctor Who bude az na Vanoce. Ted dobrou noc, neco treba jeste rozeberu zitra(dneska).

Predchadzjuci prispevok som napisal skor ako si stihol napisat tento tvoj nazor. Takze odpovedam samostatne:

predstava, ze cim blizsie ste k horizontu udalosti tym je dilatacia casu vacsia a teda nikdy do diery nepadnete, je klasickym pripadom nespravneho chapania relativity. Ano, dilatacia narasta, a teda ak sa pozerate na cloveka padajuceho do ciernej diery z dostatocnej vzdialenosti, skutocne sa vam zda, ze jeho pad sa spomaluje, jeho svetlo cervenie (vdaka gravitacnemu cervenemu posuvu), az sa pomaly zastavi a nikdy do ciernej diery nepadne. To vsak je len iluzia sposobena relativitou, v skutocnosti sa s padajucim clovekom deju ine veci. Presne o tom je teoria relativity - dvaja pozorovatelia na roznych miestach v roznych podmienkach (v tomto pripade v inak zakrivenm priestorocase) vidia ten isty jav inak. Ziadna informacia nemoze uniknut spod horizontu udalosti - a teda samozrejme nikdy zvonka nemozete vidiet cloveka vnutri ciernej diery. Fotony totiz budu mat stale menej energie na to, aby od padajuceho cloveka prisli az k vam, pretoze ju stracaju prekonavanimn obrovskej gravitacie - a v momente, ked clovek prekona horizont, uz ziadny foton ani informacia o tomto cloveku do okoliteho vesmiru nepride. Horizont teda nie je nic fyzicke, nie je to ziadna hranica kde by si clovek nieco vsimol ked cez nu prechadza, je to jednoducho len miesto, kde je zakrivenie priestorocasu uz prilis velke na to, aby fotony z neho unikli von. Ak si casopriestor predstavite ako gumovu siet prehybajucu sa pod tazkymi predmetmi, tak cierna dieta bude mat tvar lieviku,alebo akehosi "kratera" v casopriestore. Pad do ciernej diery si potom mozte predstavit ako zostup do tohto kratera - cim ste blizsie k jeho centru a hlbsie, tym vacsi sklon ma svah, ktorym, klesate. Horizont udalosti je obycajny jeden usek tohto svahu, ktory uz je prilis strmy na to, aby sa po nom dokazali vysplhat "bonzaci" fotony, ktore o vas podavaju informaciu. To vsak neznamena, ze fotony dalej nevysietate, len sa sklznu naspat do kratera, takze vonkajsiemu pozorovatelovi sa zda, ze ste sa do kratera nedostali a posledna informacia, ktoru ma, bude pochadzat od poslednych fotonov od vas, ktore budu hovorit, ze ste zostali v mieste horizontu udalosti. Vy vsak pekne do kratera zostupujete dalej, akurat to uz nikto neuvidi.

To, co hovori relativita je to, ze pre cloveka padajuceho do ciernej diery cas bude z jeho pohladu (cie v jeho suradnicovej sustave) plynut uplne plynule - keby sa pocas padu a prechodu horizontom udalosti pozeral na hodinky, nezbadal by absolutne ziadnu zmenu. Nie je pravda, ze cas pod horizontom udalosti neexistuje. Existuje, jedina vec, ktora sa zmeni, je - popri uvaznenych fotonoch, ako som spominal - ze priestorova suradnica zostane iba jedna a casove suradnice budu az tri, co bude mat za nasledok, ze jedina cesta ktoru si mozte vybrat je cesta v jednorozmernom priestore, a teda nevyhnutne (aj s nekonecne silnym motorom) budete padat do singularity vnutri horizontu udalosti.

Zachrana v rotujucej ciernej diere je to, ze tento "prevrateny" pristorocas skonci pri prechode Cauchyho horizontom, ktory ma kazda rotujuca cierna diera. Vnutri neho, ako som spominal, sa budete moct klasicky vyhnut padu do singularity.

[gRis]

No fajn, pokracuju. Jsi za Cauchyho horizontem, co chces delat dal? Zmenit smer? To nebude snadne, pro preziti alespon jedne vteriny v BH se musis pohybovat temer rychlosti c, kdyby jsi se jen malicko pokusil zmenit smer, okamzite bys byl roztrhan pusobenim zrychleni. Mimo jine pri takove rychlosti nabere lodicka s nasim cestovatelem astronomickou hmotnost, to rozhodne nebude snadne. Zajimalo by me jak jsi prisel na tu antigravitaci, predpokladam spravne ze z Kerr-Newmanovy cerne diry? To je dalsi chyba, takovato BH je jen myslenkovym modelem pro pomoc vysvetleni Kerr-Newmanovy metriky, pocita s elektricky nabitou BH, se kterou se jiz ovsem nepocita v realnem vesmiru. A i kdybychom nakrasne narazili na takovou BH, narazili bychom v poli pusobeni te "anigravitace" na kupu zbytku z materske hvezdy, vselijaky kosmicky srot, mimozemske vyzkumniky a podobne veci, ktere by v konecnem dusledku znamenaly ze bychom mohli jenom z velkeho displeje v lodi odecitat velicinu TTB(Time To Boom)

Pokracovani nekdy dneska...

[Pepino65]

2 Duro: skvělé, občas si nějakou knihu od fyziků - popularizátorů koupím, ale tvoje shrnutí se mi velmi líbilo a některé nové věci i osvětlilo. Přesto se přiznám, že radši zemřu na Zemi pod hvězdami než ve zhroucené hvězdě. Stejně se ale budu těšit na tvůj další příspěvek.
Pepino

[Duro Kotulic Bunta]

gRis:

trocha ma mrzi, ze tvoje prispevky pises najskor opovrzlivo a teraz ironicky. Nie je mi jasne, preco tak robis, kazdopadne tvoj prispevok obsahuje niekolko chyb alebo nepochopeni, a moja odpoved je nasledovna:

Nesmies zabudat, co som napisal vo svojom prvom prispevku - je mozne prezit pad a zit v dostatocne hmotnej, rotujucej a osamotenej ciernej diere. Tym hned odpadava niekolko problemov, ktore si spomenul. Nebudes roztrhany zrychlenim, pretoze polomer (vonkajsieho) horizontu udalosti ciernej diery o hmotnosti napr. 10 miliard hmotnosti SLnka (najvacsia pozorovana cierna diera ma odhadom 50 miliard hmotnosti SLnka) je cca 30 miliard kilometrov, co je asi styrikrat dalej ako je vzdialenost Pluta od Slnka. Aj keby si letel takmer rychlostou svetla, oblet po kruhovej drahe by trval odhadom niekolko dni. Aj ked Cauchyho horizont ma mensi polomer, cierne diery rotuju zvacsa velmi rychlo (kedze hmota do nich padala z akrecneho disku), a vtedy je polomer Cauchyho horizontu velmi velky. So zmenou smeru pri relativisticky zvysenej hmotnosti by to samozjreme nebolo jednoduche, ale vzhladom na to, ze prstenec ma takmer nulovu hrubku (presnejsie hrubku rovnu Planckovej dlzke, co je z praktickeho hladiska takmer nula), zmena drahy nemusi byt velka (v podstate moze byt takmer nulova, ale vdaka slapovym silam musi byt vacsia) aj keby si mal zrovna tu smolu a letel rovno do prstenca.
Dalej - naozaj si vazim ludi, ktori si citaju moje prispevky ci clanky a ked im popisujem taketo veci, tak by som si nedovolil zavadzat ich nejakym nerealistickym pripadom ako si myslis ohladne Kerr-Newmanovej ciernej diery, ktora naozaj moze existovat len kratku dobu, ak vobec. Na to, ze na telesa mimo svojej roviny posobi prstenec antigravitacne (inymi obycajnejsimi slovami - odpudivo) som neprisiel ja, ale je to priamy vysledok riesenia Einsteinovych rovnic pre metriku Kerrovej ciernej diery. Pre ostatnych - tie nazvy nie su nic zlozite, Kerrova diera je pomenovanie pre obycajnu rotujucu ciernu dieru, zatial co Newmanova cierna diera je diera s elektrickym nabojom, ktora moze existovat len docasne.
Gris - antigravitacne posobenie prstenca nie je len riesenim pre metriku nabitej c.d., ale aj rotujucej ciernej diery (LEN rotujucej, nemusi byt nabita). Naboj a rotacia maju presne ten isty efekt na vytvorenie Cauchyho horizontu a prstencovej singularity. Takze to je riesenie pre realne existujucu (Kerrovu) rotujucu a nenabitu ciernu dieru.
A co sa tyka zrazky s hmotou vnutri ciernej diery - prave preto, tak ako som spominal, je mozne prezit len v dostatocne osamelej ciernej diere, ktora uz davno pohltila okolitu hmotu a do ktorej nepada uz takmer nic (predchadzjuca hmota sa za tier miliardy rokov vplyvom slapov a vzajomnej interakcie davno dostala do prstenca).

Ak ta tato problematika zaujima, ale stale mi nedoverujes, mozes si to vsetko nastudovat sam (ak sa trocha vyznas vo fyzike), odporucam zacat napr. touto vedeckou pracou. Niektore clanky su pomerne lahke, ale na niektore budes potrebovat vediet riesit rovnice vseobecnej teorie relativity.

[gRis]

Opovrzlie se ty prispevky psat nesnazim, naopak si jakekoli vedecke prace vazim a ocenuju ji. Ironii uznavam, tu pouzivam vzdy a vsude.
Tvoje prace je hezka a dobre se cte, bohuzel vsak uvazujes s prakticky naprosto stabilni BH, kterou pravdepodobne ve vesmiru nikde ani nenajdes. Zajimala by me jeste jedna vec - v prvnim pispevku tusim oznacujes temnou hmotu za hmotu se zapornou energii. To je IMHO dost nesmysl, muzes mi rict odkud to mas?
Dale jiz asi v diskuzi pokracovat nebudu, jednak kvuli duvodu, ktery vysvetlim v PM a druhak by to bylo zbytecne plytvani casem nas obou, a krom toho jsem liny a nemam cas

[Duro Kotulic Bunta]

Tiez nemam cas na siahodlhe prispevky, takze len kratko:

- dovod, ktory si uviedol v PM, nema prilis velku vahu
- tmavu hmotu som neoznacil za hmotu so zapornou energiou,o tmavej hmote som vobec nic nehovoril, hovoril som o tmavej energii
- ako som uz povedal, nejedna sa o ziadnu moju pracu, je to sumarizacia mnohych inych prac aj renomovanych autorov. Tema je stale vo vyvoji.
- stabilite ciernych dier a moznym metodam stabilizacie sa venuje vela prac. Navyse, ako som uviedol v prvom prispevku, druha moznost by bola nachadzat sa pod Cauchyho horizontom uz pred vytvorenim ciernej diery. Lenze to by bolo potrebne citat moje prispevky pozornejsie...

Povazujem za velku odvahu a prinajmensom za neslusne, ak si niekto prispevok poriadne neprecita, ale odvazi sa ohodnotit to pejorativnym slovom.

[FordPrefect]

Ve vcerejsi MF, sekci veda je clanek Dr. George Kukly, americkeho klimatologa ceskeho puvodu. Byl to jeden z vedcu, kteri "zpusobili", ze americane se nepripojili ke kjotskemu protokolu. Vysvetluje, ze kazda doba doba ledova zacina oteplenim, a ze za to nemuze clovek, ale ekliptika zeme a jeji draha kolem slunce.

[Honza]

Opravdu zajimave podani od MF Dnes. Titulek rika "Oteplovani prichazi bez lidske viny" a pod obrazkem Kukly je "Geolog George J. Kukla: Vliv lidske cinnosti na klima nezname". Takovych logicky kotradiktornich a nekonzistentnich titulku je v MF Dnes nepocitane, nezridka vcetne titulni strany platku.

Data, ktere geolog uvadi, jsou zajimava a povetsinou pravdiva. Skoro...zvyseni o 2C za posledni stoleti mi prijde hodne.
Kukla tvrdi (doprovazen podtitulkem "Ohrivaji se tropy, nikoliv poly", ze k otepleni dochazi predevsim v tropech a na polech minimalne. No v tropech k otepleni dochazi, proto take mame vice hurikanu, nebot roste teplota hladiny oceanu, ktera je pro tvorbu hurikanu podstatna. Ale ze by nedochazelo ke zmenam ve zbytku se mi moc verit nechce...zvlast kdyz si clovek precte neco z IPCC zprav.

Je to typickym prikladem, jak rici, ze clovek na klima vliv nema - proste se pouzije casove meritko v radu tisicu a desetitisicu let. Tedy takove, ze na to clovek vliv mit nemuze.
Skoda, ze se nikde v clanku neobjevuje, o kolik se meni mnozstvi dopadajici slunecni energie (v soucasnosti kolem 342W/m2), ktere je podle nej stezejni pricinou zmen klimatu (alespon v dlouhodobem meritku). Je to nepodeprene tvrzeni.
Stejne tak muze ctenar pouze hadat, nakolik se zvysuje hladina oceanu vlivem teplotniho rozpinani (ke kteremu dochazi) a nakolik ubytkem ledu nad morskou hladinou (ke kteremu asi take dochazi).

Pak se tam treba mluvi o vyssim vyskytu El Nino (hlavne 2001-02) a mensimu vyskutu La Nina (ktery byl pozorovan spise v letech 1950-1975 a kdy se teplota opravdu spise snizovala). A pry za to muze "vzajemne ovlivnovani atmosfery a oceanu v oblasti tropickeho Pacifiku, opet nepochybne vlivem slunecni cinnosti." Tak tady je naopak casove meritko neumerne male (na to, aby se vyrovnal energeticky potencial atsmofery a oceanu). A ze to dokazuji modelem - "Jejich model, vyzkouseny na minulych 150 tisich let, ...". Dalsi nesrovnalost casovych meritek. Ano, predzvesti doby ledove je asi zvyseni teploty, vetsi vyskyt El Nino, ale porovnavat pozorovani za 50 let a pocitacovy model za 150 tisic let je trochu neprimerene.

Uz by si clovek myslel, ze bud nekdo na zakladni skole nedaval pozor, nebo ma kratkou pamet. Ale i koncentracim CO2 se na zaver trochu venuje. A ze to trosku nejaky vliv mit muze, ale zase se jinak hovori radove o x10k letech.
Typickym zpusobem se manipuluje s casovym meritkem, aby z toho nakonec vyslo to, co mluvci chce. Jednotlive argumenty mohou pusobit logicky (pokud to nepodelaji pisalkove z novin), ale nesoumeritelnost casoveho meritka a tudiz popleteni jednotlivych vlivu a faktoru se pred pozornym clenarem neschova.

Je tam svym zpusobem mezi radky zajimavy problem mereni ledovcu. Nejde o to merit pouze rozlohu, ale objem. To plati predevsim o tech polarnich. Na druhou stranu ledovce pevninske se meri snadneji a tam je zmena rozlohy a vysky/hloubky (a tudiz objemu) docela snadno zjistitelna.


Bohuzel geologicky pohled (zalozeni na dohadech o tom, jak to bylo v minulosti a nutne prakticky bez primych pozorovani) nijak neresi soucasne dilema - o polovinu vyssi CO2 od doby prumyslove revoluce a zvysujici se a akcelerujici trend, ktery nema v historii obdoby. A jaky to ma vliv na klima? K tomu nam zmeny drahy Zeme, naklon ekliptiky atp. moc nepomohou.
Predpoved, ze za treba 50 tisic let bude opet doba ledova, je nejsis pravdiva, ale k praktickemu reseni soucasne situace ci predpovedim dost k nicemu.
Sorry, ze klimatologove moc neprihlizi ke zmenam slunecni aktivity a draze Zeme kolem slunce. Pajncto vono to nejni na tech 100 let predpovedi mooc nutny....to by nejspis odtusil i Franta z hospody.

Jestlize klimatologove trpi problemem maleho casoveho rozhledu (relativne se zanedbavaji geologicke a astronomicke vlivy), geologove a astronomove zpravidla ignoruji evidentni vlivy lidske cinnosti (zmeny obsahu atmosfery, deforestrace, zmeny ve zpusobu uzivani pudy - zemedelska cinnost, zastavene plochy, ...), ktere jsou pro predpovedi radu desitek a stovek let dosti podstatne.

Bylo by experimentalne zajimave to spojit a napriklad pocitat klimaticke modely se zmenenou slunecni aktivitou, resp. rozdilnou intenzitou slunecniho zareni na Zemi (umyslne nepisi na zemsky povrch). Staci, kdyz geologove hodi nejake odhadnute cislo, na kterem se trochu shodnou (je to jen nikdy nepozorovany odhad), jak to bylo treba pred 12k lety nebo jako to bude za 200 let. A s temito parametry se znovu spocita par modelu...
Snad to jiz nekoho napadlo a treba to i udelal - pokud budete o necem vedet, rad se na to podivam.
(v soucasnosti klimaticke modely rozhlednuji spise scenare zpusobu vyroby energie, obstaravani potravy, zalesneni a tudiz emisni scenare a limity).

[JardaM]

2Honza: Zdá se, že každý, kdo do klimatologie něco napíše, bude mít pravdu, a to jen proto, protože neříká, v čem je jeho model omezený. A pak se můžou kočkovat, čí pravda je větší.

2qRis: Je snadné být ironický na cizí účet. Umíš to i na svůj? Připadáš mi jak Salieri podle Formana. Předveď se. Vysvětli tyhle jevy podle tvého výkladu. Hic Rhodos, hic salta.

[Honza]

@ JardaM - no ano, zmineny a misty citovany geolog ma ve svem oboru nejspise pravdu. Bohuzel jeho pohled, resp. casove meritko, ktere uziva, neni schopno moc rici k soucasnemu stavu a uloze cloveka. A to je otazka, ktera klimatology (a tudiz i nas BOINC) zajima.
A kdyz nekdo napise - byt s nechtenou sluzbou novinovych pisalku - o tom, ze za to muze slunicko, sisata draha zemegule kolem nej a kolebani samotne zemegule a pritom jednim dechem rika, ze nevime, za co (ne)muze clovek, tak s tim mam problem.

Jeho predpoklady i zavery jsou +- 10 tisic let spravne a jsou asi koser, ale vypovedi o uloze cloveka v tom jsou velmi mimobezne...