Forum boinc.cz

Jen bych dodal takovou tehchnickou zajimavost... pokud nejaky ledovec plave ve vode a nad hladinou mu kouka typicky tak 1/10 objemu, tak po roztati tohoto ledovce se hladina vody kde plave nijak nezvedne:shock:. Je to zpusobeno tim, ze hustota ledu je mensi, nez vody a tim padem po roztati ta cast, co byla nad vodou, akorat zaplni tu diru, ktera vznikne po zmenseni objemu ledu po roztati. Staci si dat dohromady archimeduv zakon a vse to do sebe krasne zapada.
Pokud tedy ledovec na severnim polu jen pluje na hladine, jako ze asi ne, tak po jeho roztati more nijak extra nestoupne...
Opravte me, pokud se mylim...
(prosim admina, aby smazal predchozi prispevek, vyprsela mi cookie a omylem jsem to odeslal jako anonym, IP adresa prispevku to potvrdi )

Kilometry krychlové ledu jsou nad vodou, Arktida není "plovoucí led". Kdyby teoreticky všechny ledy roztály, tak se hladina oceánů zvedne o desítky metrů, rozhodně ne o 10m, ale o 60-80m, toť moje informace .
dejv

dejvidek píše:Kilometry krychlové ledu jsou nad vodou, Arktida není "plovoucí led". Kdyby teoreticky všechny ledy roztály, tak se hladina oceánů zvedne o desítky metrů, rozhodně ne o 10m, ale o 60-80m, toť moje informace .
dejv

Konecne prispevok k veci - to som sa snazil povedat vam v mojo poslednom prispevku.

Drviva vacsina ladu na Zemi nie je plavajuca. Plavajuca Arktida je smiesne maly objem ladu - tento lad ma priemernu hrubku cca 2-3 metre, takze jeho objem je mizivy. Rovnako aj objem vsetkych horskych ladovcov je smiesne maly (pochybujem ze viac ako 2 % celeho ladu na Zemi).
To, kde je naozaj kopa ladu co by zdvihla hladinu mori o 80 az 100 metrov (tolko moje info), je v Gronsku a Antarktide - ak chcem byt presnejsi, tak Gronsko ma cca 2.5 miliona km2 ladu o hrubke cca 2 az 3 kilometre, Antarktida ma cca 14 mil. km2 o podobnej hrubke. A Gronsko aj Antarktida je pevnina, takze lad je nad vodou (az na par pobreznych oblasti typu Rossov pobrezny lad).

Foreste, ak roztopis vyse patnast milionov km 2 ladu, ktory je VYSOKO NAD VODOU a ma hrubku vyse 2 kilomtetre, v pohode sa da uverit ze ked sa toto rozlozi na celu Zem/ocean tak to zvihne hladinu o dobrych par desat metrov..

Zoberte si absolutne hruby vypocet - roztopis 15 mil, km2 ladu o hrubke 2 km, to je objem 30 mil. km3.
Ak to roztiahnes na plochu oceanov, co je cca 350 mil. km2, tak ti vyjde (30 mil km2 / 350 mil. km2) vzostup o takmer desatinu kilometra. Primitivna matematika, ale ako hruby odhad ze to nebude len par metrov ale desiatok metrov to staci...

Teplotna roztaznost vody je uplne zanedbatelna pri tychto veciach, objem ladu nad vodou tieto korekcie uplne prevalcuje... A technicke poznamky o plavajucih ladovcoch su tiez uplne zbytocne, kedze ako som uz povedal plvajauci lad je uplne mizive percento vsetkeho ladu na Zemi.

EDIT:
kedze nemam rad nepodlozene reci, nasiel som prehladnu tabulku o velkosti ladovcov - a bol som blizko pravdy:
plavajuci lad tvori len cca 1.9% celkoveho objemu ladu na Zemi.
A celkovy objem ladu na Zemi v sucasnosti je 32.7 mil. km^3 (vid udaj v predchadzajucom hypertexte pred tabulkou).

Takze ked to dokoncim - presnejsia plocha oceanov je 360 mil. km^2.

Ak sa roztopia vsetky neplavajuce ladovce pribudne do oceanov objem vody
32.7 - (0.019x32.7) = 32.1 mil. km^3.

Ked sa to rozleje na plochu vsetkych oceanov, nastane vzostup hladiny o
32.1 mil. km^3 / 360 mil. km^2 = 89.16 metra

Treba este zaratat korekciu na to, ze vzostup hladiny sposobi aj vzostup plochy oceanov na ktoru sa ten objem ladu rozleje. Pripada mi rozumne aproximovat ze vzostup hladiny o 90 m, co je cca 2% priemernej hlbky oceanov sposobi narast plochy oceanov tiez o cca 2%. Cize musime vysledok upravit:
32.1 mil. km^3 / (360 mil. km^2 + 2%) = 32.1 / 367.2 = 87.4 metra

Takze hladina by stupla o cca 87 metrov, a to je uz dost presny odhad.

Inak tieto veci su podla mna ozaj fascinujuce - napr. najvacsia hrubka ladu zmerana v Antarktide je az 4470 metrov. A mozno ste pred par rokmi zaregistrovali zaujimavost - velke podzemne (podladove?) jazero Vostok v Antarktide - leziace takmer 4 kilometre pod povrchom, je velke 48x225 km (cize zhruba 10 000 km^2, cim sa zaraduje medzi najvacsie jazera na svete), hlboke 914 metrov, je to jazero s najstarsou vodou na Zemi (vek jazera je cca 35 mil. rokov, bez akehokolvek pristupu k atmosfere existuje cca 500 000 rokov) a pravdepodobne v nom ziju starodavne bakterie!! Skoro ako na tom Jupiterovom mesiaci Europa...

@ Duro: diky za vypocty a odkazy.
Taky to odpovida tomu modelu, kde Gronsky ledovec roztaje behem tusim 3 tisic let (kompletne a nevratne, z toho polovina roztaje behem prvniho milenia) a tim stoupne hladina mori o cca 7m. Za krytickou hodnotu otepleni bylo stanoveno 2.7C, coz vetsina modelu pocitajici s CO2 450 az 1000 ppm prekracuje.
Zprava byla publikovana na nedavne konferenci Stabilization2005.

Je v ni taky vypocet rozpynavosti hladiny mori a CO2 (teploty).
Kdyb bude 4xCO2, teplota behem 100 let stoupne o +5C (ekvilibrium za 1000 let dela +7C) a hladina mori stale stoupa (jak postupne prebira teploty z atmosfery a ohrate pevniny) a za tisic let stoupne neco pres 2 metry. Ano, jenom Gronsky ledovec ji predezene.
Asi vyznamnejsi nez zvysovani hladiny mori termalni expanzi jsou dopady oteplovani vody na ekosystemy.

Honza píše:Je v ni taky vypocet rozpynavosti hladiny mori a CO2 (teploty).
Kdyb bude 4xCO2, teplota behem 100 let stoupne o +5C (ekvilibrium za 1000 let dela +7C) a hladina mori stale stoupa (jak postupne prebira teploty z atmosfery a ohrate pevniny) a za tisic let stoupne neco pres 2 metry. Ano, jenom Gronsky ledovec ji predezene.
Asi vyznamnejsi nez zvysovani hladiny mori termalni expanzi jsou dopady oteplovani vody na ekosystemy.

Toto je zaujimave, skusim si to len tak jednoducho podobne ako v predchadzajucom pripade prepocitat - moria totiz budu preberat teplotu len v povrchovej vrstve a nezda sa mi zeby sa potom hladina zvysila az o dva metre (pochopil som spravne? maju to byt dva metre len vdaka teplotnej roztaznosti?). Mrknem sa na nejake tabulky objemovej rozpinavosti vody. 5 stupnov a dva metre ked sa ohreje len povrchova vrstva mori (povedzme 100 metrov), hm, pripada mi to fakt prehnane...
Ale v kazdom pripade dik za info, je to zaujimave...

@ Duro - nezapomen na casovou osu - je to efekt behem jednoho milenia. Coz asi dava dost casu, aby se ohralo vetsi mnozstvi vody.

Honza píše:@ Duro - nezapomen na casovou osu - je to efekt behem jednoho milenia. Coz asi dava dost casu, aby se ohralo vetsi mnozstvi vody.

2 metry je fakt hodně při tak malém rozdílu teplot.
Když si vezu běžný příklad roztažnosti vody z 1 na 100°C varu, vychází mně to na pár desetin %, což je zanedbatelné když to přepočtu na ty 2-5° co by se to dle tebe mělo ohřát, ikdyž bych bral celou hloubku, což je nereálné.

OK, tak jim napis, ze to maji blbe.
Tady je jejich zprava.
Pouzivaj k tomu modely z UK MEt Office, tedy Hadley Center climate modely; zjednodusenejsi a na mene let dopredu pouziva i CPDN.

Nevím kam to dát a nové téma se mi zakládat nechce, takže:
Zatím nejlepší mapový systém, který jsem na PC viděl, je World Wind 1.3 od NASA. Systém je ve fázi betatestování a stáhnout si ho můžete zdarma. Je to fakt skvělý. Soubor je velký 180MB. Je to poněkud náročnější na internetový provoz, protože se potřebná data stahují on-line. Pro podrobnější zobrazení jsou to i 2GB.

2Vladimír Budgol: O tomto programu jsem se zmínil zde.
dejv

Omlouvám se za začátečnickou chybu. Příště do vyhledávání nedám slovo "mapy", ale rovnou "World wind".

Nějak jsem příbuzné téma nemohl najít a novej dred jsem zde zakládat kvůli tomu nechtěl, sem se to docela hodí.

Přečtěte si tuhle novinku, myslím že je to poměrně na pováženou co se s těma ledovcema děje:
http://www.novinky.cz/koktejl/62216-ant ... c-let.html

Tak, zaujimave zistenie.
Moznoze uz konecne konci ladova doba, ktora tu je uz dva miliony rokov.